Synovec: Synovec
Teta: Teta
Teta Ahoj Karl-Dietrich. Veselé Vánoce!
Synovec Ahoj teto Elfriede. Veselé Vánoce! (podá láhev vína )
Teta Jak milé! Pojď dál, posaď se.
Teta Navštívili jste mě jen kvůli jídlu?
Synovec Ne, ne, drahá teto. (Pauza ) A? Co je to teď?
Teta (trochu se zatváří ) Bramborový salát a párky.
Synovec Jak teď? Vážně? Prostě, ehm, je to taky výborné.
Teta Nejdůležitější je, že my dva slavíme společně.
Synovec (snaží se skrýt zklamání ) Ano, samozřejmě. A víno k tomu patří.
Teta (zvedne láhev ) Ano, to je pravda.
Synovec (zklamaně se ušklíbne )
Teto, já jsem tě tahal za nos. Tady je pěkný vánoční kapr.
Synovec Cože, ryba? Tetičko, já ani nemám rád ryby. Vždyť to víš!
Teto Karl-Dietrich! Takhle jsem ho připravila, vůbec nechutná jako ryba. Jen to zkus!
Synovec (mluví stranou, aniž by ho teta slyšela, vydává zvuky znechucení)
Teto, co jsi to říkala?
Synovec Oh, nic.
Teta Když jsem byl malý, měli jsme na Vánoce vždycky kapra. To k nim prostě patřilo, stejně jako perníčky, speculoos, stollen, jablka, ořechy.....
Synovec...nebo husa nebo pečeně....
Teta... Marcipán, čokoláda...
Synovec No jo, já mám moc rád takové ty kulaté bílé věci, čokoládové s nějakým bílým posypem. Ani nevím, jak se jmenují. Když si to vygooglím, tak mi vyjede buď bílá čokoláda, nebo kulaté bílé tabulky na gauč.
Teto, tyhle mám speciálně pro tebe, vím přesně, co má můj oblíbený synovec rád. Teď prostřu stůl a pak si dáme výborného kapra.
Synovec ( ušklíbne se)
Teta (vstane, zděšeně se vrát í) Kapr je pryč.
Synovec (rozhlédne se ) Co to vykukuje zpod gauče?
Teta (běží ke gauči; vytáhne rybu ) Můj kapr! Kočičko, jestli tě chytím! Krásná ryba je teď zkažená.
Synovec Ehm, krásná ryba, ehm, to je škoda.
Teta (zoufale ) Co teď budeme jíst? (přemýšlí ) Ve sklepě mám párky a bramborový salát. Dáme si to?
Synovec Vlastně mám bramborový salát a klobásy o Vánocích moc rád.
Teta (odchází )
Synovec Děkuji, kočičko, a veselé Vánoce.