Hodnoty

Úvod

V poslední době hodně přemýšlím o "hodnotách".

Je to téma, které se v poslední době často objevuje v obchodním a firemním světě, často společně s vizí a strategií. Některé společnosti si dokonce dávají poslání.

Taková prohlášení mě vždycky trochu trhají.

Pro většinu firem před 50 lety a dříve se hodnoty, vize a strategie daly shrnout do slova "zisk".

A ten je nakonec hlavním cílem společnosti. Pokud společnost nevytváří zisk, v dlouhodobém horizontu zkrachuje a na všech ostatních hezkých hodnotách, vizích a strategiích už nezáleží.

Kdysi jsem hledal hodnoty na webových stránkách různých velkých společností. Například u společnosti Thyssen-Krupp tam byla věta: "Stavíme na silných hodnotách: spolehlivosti a poctivosti, důvěryhodnosti a integritě." A to je to, co jsem si myslel.

Člověk má dojem, že to říkají všichni a že se to snadno řekne.

Nejvíce se mi líbila věta, kterou jsem četl u společnosti Bayer AG.
(https://www.bayer.com/de/strategie/strategie)
Našel jsem ji. Hovoří se v ní o čtyřech strategických hodnotových pákách. Už to samo o sobě je skvělá formulace.

Jako 1. inovace, jako 2. snižování nákladů, jako 3. udržitelnost (v dnešní době musí být vždy zahrnuta) a 4. pak přichází následující tvrzení:

Vytváříme světového lídra v oblasti zdraví a výživy. Přitom vytváříme hodnotu prostřednictvím strategické alokace kapitálu se zaměřením na ziskový růst.

"Strategická alokace kapitálu", myslím, že ještě nikdo tak hezky nepopsal "vydělávání peněz".

Osobně mi takové strategie, vize nebo dokonce firemní hodnoty vždy připadají poněkud hraniční, někdy až směšné.

Například pokud se firma prezentuje jako lidská a přátelská k zaměstnancům a pak jsou lidé z provozních důvodů propouštěni, něco takového mi přijde neuvěřitelné.

Nebo pokud firma komunikuje lidem přátelské hodnoty pouze navenek a touhu po zisku drží rozpačitě v pozadí, pak se také stává nedůvěryhodnou. Proto je toto prohlášení společnosti Bayer jaksi upřímné ("strategická alokace kapitálu").

Když jsem byl mladší a neměl jsem zde v církvi žádnou odpovědnost, nemohl jsem se strategiemi a vizemi pro církev nic dělat.

Máme Velké poslání z Matouše 28,18-20, takže se nějak snažíme šířit evangelium ve městě. Proč strategie a vize? A o hodnotách jsem v té době vůbec nepřemýšlel. Méně jsem se zabýval diakonií. Ve svém prostém mladickém pohledu na svět (spíše mladistvém pohledu na svět) jsem si říkal, mnozí dělají diakonii, spíše málo šíří evangelium, tak děláme to, co dělá málo lidí.

Nechci dnes své tehdejší smýšlení příliš hodnotit, možná nebylo myšleno dostatečně celistvě, ale dnes mi nepřipadá perzekučně špatné.

Nicméně hodnoty nacházíme v Bibli a já bych se s vámi rád podíval na jeden velmi známý biblický úryvek. Toto kázání však prosím neberte jako výzvu k jednoduchému přijetí následujících hodnot, ale jako podnět k zamyšlení a hlubšímu proniknutí do tématu "hodnoty pro náš sbor".

Hodnoty v horském kázání

Přečetl jsem začátek Kázání na hoře, Matouš 5,3-12; NL

3 "Šťastní jsou ti, kdo poznávají, že potřebují Boha, neboť jim bude dáno nebeské království. 4 Šťastní jsou smutní, neboť budou potěšeni. 5 Šťastní jsou laskaví a pokorní, neboť jim bude patřit celá země. 6 Šťastní jsou ti, kdo hladoví a žízní po spravedlnosti, neboť se jim jí dostane v hojnosti. 7 Šťastní jsou milosrdní, neboť zakusí milosrdenství. 8 Šťastní jsou ti, kdo jsou milosrdní, neboť se jim dostane milosrdenství. 8 Šťastní jsou ti, kdo mají čisté srdce, neboť oni uvidí Boha. 9 Šťastní jsou ti, kdo usilují o pokoj, neboť oni budou nazváni Božími dětmi. 10 Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledováni pro život v Boží spravedlnosti, neboť jim bude patřit nebeské království. 11 Šťastní jste, když se vám posmívají a pronásledují vás a když o vás šíří lži, protože mě následujete. 12 Radujte se z toho! Radujte se! Vždyť vás v nebi čeká velká odměna. A pamatujte, že i proroci byli kdysi pronásledováni.

Jiné překlady píší "Blahoslavení ti, kdo...", ale mně se zde zdá srozumitelnější modernější překlad.

Podívejme se na hodnoty, které z textu vyplývají:

Potřebuji Boha

3 "Šťastní ti, kdo si uvědomují, že potřebují Boha, neboť těm je dáno nebeské království.

To, že poznávám, že potřebuji Boha, to je skutečně hodnota, která by měla určovat můj život, a to bych také přál našemu sboru. V našem sboru potřebujeme Boha při plánování, při rozhodování, při realizaci. Potřebujeme Boží vedení.

Když se podíváte na náš sbor zvenčí a zeptáte se, čím je sbor Evangelické svobodné církve v Leichlingenu výjimečný? Můžeme pak říci, že potřebuje Boha a je si toho vědom?

Je to smutné?

4 Šťastní jsou ti, kdo jsou smutní, neboť budou potěšeni.

Smutný? Jakou hodnotu z toho můžeme vyvodit?

Musíme chodit smutní a kyselí, abychom potvrdili různá klišé o církvi?

Ne, myslím, že je zde myšleno to, že člověk nezavírá oči před starostmi, problémy a potřebami druhých, ale sdílí jejich utrpení a truchlí s nimi. Mluví se tu o soucitu.

Sdílíme svůj žal, svá břemena, to by byla pro naše společenství velká hodnota.

Přátelský a pokorný

5 Šťastní jsou vlídní a pokorní, neboť jim bude patřit celá země.

V jiných překladech se píše "laskavý", ale s tím si nevím rady. To slovo je příliš staré i na mě.

Tón dělá hudbu. Pokud se vám vždy podaří být k sobě přátelští, vzniká velmi zvláštní, přitažlivá atmosféra. Samozřejmě nestačí být jen přátelský, přátelskost musí být ve vztahu hluboce zakotvena. Mám pocit, že jsme na dobré cestě.

A skromnost: Pro dnešek bych z ní vyvodil následující hodnotu.

Ta druhá je v rozporu s mým názorem, ale mohla by být správná. Možná se mýlím.

Kdybychom si tuto hodnotu zvnitřnili, pak bychom se, myslím, odlišili od dnešního světa.

Spravedlnost

6 Šťastní jsou ti, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť se jim jí dostane v hojnosti.

Myslím, že spravedlnost je obtížné téma. Často si rádi nárokujeme spravedlnost pro sebe. Pro druhé nám na tom ne vždy tolik záleží.

"Když to může udělat on, můžu to udělat i já" - to jsem slyšel říkat dospělé a možná jsem to říkal i já sám.

S lidskou spravedlností se zde asi nikam nedostaneme.

Co ale Boží spravedlnost? Všichni jsme před Bohem vinni, všichni jsme hříšníci a skrze Ježíše Krista jsme zakusili Boží odpuštění. A to je Boží spravedlnost.

To je jistě hodnota pro náš život i pro naši církev: odpuštění. Jsme k sobě trpěliví a jsme připraveni odpouštět.

Samozřejmě, některé konflikty jsou složitější a musíme o nich mluvit, to je jasné, ale jako základní hodnotu považuji "odpuštění" za dobré.

Milosrdenství

7 Šťastní jsou milosrdní, neboť ti zakusí milosrdenství.

Milosrdenství bych chápal jako živé porozumění, pomoc a asistenci.

"Milosrdenství" jsme již měli v bodě "zármutek" a tento bod z něj vychází.

Ne každý může vyřešit všechny své problémy sám, často narážíme na své hranice. A tak máme pochopení pro své slabosti, pomáháme si a stojíme při sobě. To se dnes děje dost často. A to je pro naše společenství hodnota.

Čisté srdce

8 Šťastní jsou ti, kdo mají čisté srdce, neboť uvidí Boha.

Každý překlad zde píše "čisté srdce".

Tento bod byl pro mě nejtěžší. Co je to čisté srdce?

Nejblíže mě napadlo, co je opakem čistého srdce, totiž postranní úmysly a zrádnost.

Dokážeme ve sboru jednat jeden s druhým bez postranních úmyslů (snad ani bez zákeřnosti)?

Samozřejmě by to také znamenalo, že budeme nějak řešit a vyjasňovat nepohodlné otázky a názorové rozdíly. Snad se to dá udělat přátelsky a skromně.

Formulovaná hodnota by pak zněla: Jednáme spolu bez postranních úmyslů.

Usilovat o mír

9 Šťastní jsou ti, kdo usilují o pokoj, neboť budou nazváni Božími dětmi.

Jiné překlady píší "tvůrci pokoje". Osobně to považuji za zdrcující formulaci. "Usilujte o pokoj", to mi stále vyhovuje.

Žijeme v dost rozdělené společnosti, zejména politicky a sociálně. A díky Koruně se tato rozdělení protnula i napříč skupinami a rodinami, které jinak měly pocit, že patří k sobě.

Můžeme jako křesťané nebo jako sbor přispět k překonání rozdělení, ke skutečnému uklidnění konfliktů?

Cítím, že mír mezi bližními je důležitou hodnotou i pro nás jako sbor. Můžeme stavět mosty a obnovovat vztahy?

Právě v tomto bodě si obzvlášť uvědomuji první hodnotu z horského kázání: Potřebuji Boha.

Pronásledování?

10 Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledováni, protože žijí v Boží spravedlnosti, neboť jejich bude nebeské království. 11 Šťastní jste, když se vám posmívají a pronásledují vás a když o vás šíří lži, protože mě následujete. 12 Radujte se z toho! Radujte se! Vždyť vás v nebi čeká velká odměna. A pamatujte, že i proroci byli kdysi pronásledováni.

Naším posláním zůstává i nadále mluvit o Ježíši Kristu, i když se někteří domnívají, že se to do dnešního světa nehodí.

Nejde ovšem o to, dělat něco trapně jako třeba před 40 lety. Každá generace si musí najít svůj vlastní způsob, svůj vlastní jazyk, své vlastní metody, jak druhým vyprávět o Ježíši Kristu. Velké poslání z Matouše 28,18-20 zmíněné na začátku platí i dnes.

A je pro mě důležité, aby lidé i v budoucnu o církvi říkali: "Vyprávějí o Ježíši Kristu", ať už v jakékoli podobě.

Kultura

Nyní jsem prošel Kázání na hoře se zaměřením na "hodnoty" jako příklad.

Doma jsem také porovnával hodnoty některých sborů, "Treffpunkt Leben Erkrath", Christ Church v Ratingenu a revitalizační program Federace. Bylo to opravdu vzrušující, podobnosti a také rozdíly, ale to by přesahovalo rámec dnešního dne. Podívejte se na to doma.

Ještě než skončím, rád bych citoval jednu větu ze světa managementu. Tuto větu mi řekl Marc Stoßberg z Erkrathu.

Kultura si dává strategii k snídani

Tato věta pochází od gurua teorie managementu Petera Druckera.

Kultura zahrnuje sdílené hodnoty, normy a přesvědčení v rámci našeho společenství. Určuje, jak se chováme k sobě navzájem a k návštěvníkům.

V konečném důsledku lze kulturu chápat jako hodnoty, podle kterých žijeme. Pokud hodnoty vypracujeme a jen je pověsíme na zeď, nebude to k ničemu dobré. Pokud je budeme žít, změní to kulturu našeho sboru a přitáhne to lidi. Živé křesťanství bylo vždy tím nejlepším svědectvím.

Shrnutí

Shrnuji:

Na začátku jsme se podívali na hodnoty ve firemním světě a viděli jsme, že skutečnou hodnotou je zisk, což je pochopitelné.
Pak jsme se zamysleli nad tím, zda a které hodnoty jsou důležité pro církev. K tomu jsme se podívali na začátek Kázání na hoře.
Jsme si vědomi toho, že potřebujeme Boha.
Sdílíme své starosti a problémy (soucit).
Chováme se k sobě laskavě. A pokora v dnešní době může znamenat: vážně zvažuji, že druhý člověk může mít pravdu, i když se mnou nesouhlasí.
Chceme být připraveni si navzájem odpouštět, a tak hladovět a žíznit po Boží spravedlnosti.
Máme pochopení pro své slabosti a vzájemně si pomáháme.
Jednáme spolu bez postranních úmyslů.
Usilujeme o mír, o překonání rozdělení, o řešení konfliktů a o nové vzájemné vztahy.
Vyprávíme o Ježíši Kristu.
Naše sborová kultura zahrnuje sdílené hodnoty, normy a přesvědčení v našem sboru. Jak chceme žít sbor v budoucnosti?