Úvod
"Už nesmíš nic říkat!" Už jste někdy slyšeli tuto větu? Zní to přehnaně, že?
V roce 2019 proběhl průzkum Allensbachova institutu, který zjistil, že dvě třetiny respondentů si myslí, že "musíte být velmi opatrní v tom, k jakým tématům se vyjadřujete". Existují i novější průzkumy, ne tak systematické, které docházejí k podobným závěrům.
Jiní tvrdí, že to není pravda, ale že i dnes můžete říkat své názory, jen musíte počítat s větším odporem. A ti, kdo si stěžují, jsou především ti, kteří nesnesou rozpory.
Ale pokud mají tento pocit dvě třetiny obyvatel, pak to nemůže být pravda.
I to je někdy obtížné. Vezměme si jako příklad slovo "Cikán". Spolkový svaz Sintů a Romů, velký spolek s mnoha členy, ho považuje za diskriminační, Svaz Sintů v Německu termín "Cikán" akceptuje, tento spolek dokonce v roce 2020 zveřejnil: "nemělo by a nesmí docházet k cenzuře nebo ostrakizaci termínu Cikán ze strany kohokoli". A zřejmě existují i "Cikáni", kteří nejsou ani Sinti, ani Romové. Jak se jim říká?
To je jen jeden z příkladů toho, jak těžké je někdy najít správná slova. Ale také si všimněte, že taková diskuse může být také jaksi neplodná a uvedl jsem ji jen jako příklad. Osobně nemám pocit, že bych si musel dávat pozor na vyjádření svého názoru na toto téma, protože na něj vůbec žádný názor nemám.
Bylo by jistě zajímavé vědět, zda máte také pocit, že už nesmíte nic říkat. Některé výroky jsou opravdu zákonem zakázané, například ty, které oslavují nacionální socialismus. S tím nemám žádný problém.
Mnozí však mají pocit, že je zakázáno mnohem více. Podívejme se na něco zakázaného.
Na kukuřičném poli
Četl jsem Marka 2,23-28; NL:
Učedníci zjevně přestupují zákon, zákaz, a Ježíš je brání.
Takto si mnozí lidé křesťanství nepředstavují.
Ale sedmý den máš přece odpočívat, ne? Nedělá tu Ježíš něco špatně?
Podívejme se na text blíže.
Především si můžete všimnout, že máte hlad i v sobotu.
A sami si koupí něco k jídlu. V podstatě bylo v té době dovoleno projít cizím polem a něco si natrhat (Dt 23,26). Sklízet s košíkem nebylo dovoleno.
Nyní však přichází toto sobotní přikázání. Co s ním? Deset přikázání říká (Ex 20,8):
Jiný překlad, NEÜ, je následující:
Šabat doslova znamená "den odpočinku" nebo "odpočinek". V Exodu 20,9-11 je opět zdůrazněno, že v tento den odpočinku se nemá vykonávat žádná práce.
Nesmíte v sobotu trhat klasy obilí? Je to práce? Z toho to nevyplývá.
Jeden den odpočinku týdně má smysl v každém případě. My křesťané si obvykle bereme neděli, protože je to den vzkříšení, někteří pastoři si berou pondělí, ale hlavní je mít den odpočinku.
Máme tu tedy zákaz, který v té době mnoho lidí dodržovalo.
Nicméně Ježíš si zde protiřečí. Uvádí dva body.
Porušení zákazů může mít smysl z nutnosti. Uvádí příklad, jak David a jeho lid na útěku před Saulem zoufale potřebovali zásoby a kněz jim dal tyto zvláštní chleby.
Existují tyto případy. Když měla moje žena rodit starší dceru, vezla tchyni do porodnice a na dopravní předpisy dbala poněkud méně. Dá se to pochopit.
Druhým bodem, který zde Ježíš uvádí, je, že přikázání nebo zákaz slouží k prospěchu člověka, a ne jako samoúčelný cíl.
Každé přikázání nebo zákaz musí mít smysl, jinak je zbytečné.
A v tomto případě byla sobota ustanovena pro dobro každého člověka. Dopřejte si svůj týdenní den odpočinku a veškerý stres svěřte Bohu. Se stresem a zátěží se můžete vypořádat zase druhý den. Ale v den odpočinku to všechno necháte za sebou.
Zákazy?
Co je ještě zakázáno?
Mnoho právních zákazů slouží k tomu, aby určitým způsobem organizovaly společný život. Některé z nich najdete v deseti biblických přikázáních, například "nezabiješ, nepokradeš atd.", a je zřejmé, že i takové zákazy jsou potřebné.
Při dalších zákazech se některým lidem začíná vařit v duši:
Zákaz plynového vytápění, puf, zákaz spalovacích aut, puf!
Myslím, že na zákazu mikroplastů v různých výrobcích se shodne většina lidí.
Zákazy budou samozřejmě nejspíše přijaty, pokud bude jejich odůvodnění věrohodné.
A co zákaz v našem textu? Farizeové říkají:
Farizeové kolem biblických přikázání a zákazů vytvořili zoologickou zahradu dalších přikázání, aby se za každou cenu vyhnuli i jen přiblížení k přestupku.
A to je velmi špatný přístup, který lidi neúměrně omezuje.
Pokud jsou přikázání a zákazy skutečně určeny pro člověka, pak je prvním krokem pochopení smyslu zákazu, kde jsou rozumné hranice a kde slouží k ochraně mé a mých bližních.
Základní způsob uvažování "nesmím přestoupit přikázání, pak jsem hříšník" zřejmě není správný, jak je vidět zde.
Musíte sami vidět přínos zákazu, např. když nelžu, musím si méně pamatovat a lidé mi více důvěřují, takže dlouhodobě získávám lepší sociální kontakty. Nicméně bych si také dokázal představit, že bych v případě nouze lhal, pokud by to odvrátilo skutečné nebezpečí pro mou rodinu. Nechci, nerad lžu, ale takové situace se nedají předvídat.
V Novém zákoně je také příklad, kdy učedníci neuposlechli příkaz židovských úřadů (Sk 4,18-20; NL):
Toto porušení zákona lze dobře pochopit, ale v naprosté většině případů je správné jednat v rámci zákonů našich úřadů.
Přikázání a zákazy v Desateru jsou však pro nás dobré v každém případě. A není jich mnoho. Celá starozákonní stravovací a jiná pravidla nám slouží pouze jako obraz, z něhož se můžeme učit v novozákonním světě. V epištolách jsou také různé pokyny či doporučení, ale ty bych viděl méně jako přikázání/zákazy než jako rozumné rady pro soužití ve společenství.
Křesťané mají vlastně jen dvě přikázání (Mt 22,37-40; NL):
Z toho také vyplývá, že přikázání nebo zákaz není nikdy samoúčelný, ale přispívá k těmto dvěma přikázáním, především k druhému přikázání, protože zákazy a přikázání často souvisejí s tím, aby lidé žili společně.
Pán soboty
Opět jsem se zasekl na konci našeho úvodního textu (v. 28).
Četl jsem několik komentářů, které se omezují na konstatování, že Ježíš Kristus je Pánem i nad sobotou.
Souhlasím, ale trochu mě mate to "a proto". Jiné překlady píší "proto" nebo "proto" a to říká, že Ježíš je Pánem nad sobotou, protože sobota byla stvořena pro dobro člověka, a ne člověk byl stvořen pro sobotu.
Učedníci ve skutečnosti nepřekročili sobotní přikázání, ale pouze přehnaný výklad farizeů.
"A proto" by mohlo znamenat, že stejně jako je sobota pro lidi, Ježíš Kristus přišel také pro lidi, a proto je Pánem nad sobotou.
Ve skutečnosti je Ježíš Kristus Pánem nad všemi přikázáními a zákazy.
Přikázáními a zákazy se pravděpodobně nemusíme zabývat, pokud bereme vážně dvě přikázání lásky k Bohu a bližnímu a jsme na cestě s Ježíšem Kristem.
A domnělé zákazy?
A co nevyslovené, pociťované zákazy, které jsme probírali na začátku? Myslím, že i těch je Pánem Ježíš Kristus.
Myslím, že je třeba najít rovnováhu mezi přehnaným a láskyplným vyjadřováním. Například člověka tmavé pleti bych už nenazýval "černochem". Je to slovo, které se tak dlouho používalo v diskriminačním smyslu, že už prostě není přijatelné, a myslím, že je to dobrý společenský konsenzus. Osobně jsem toto slovo už dlouho neslyšela ve svém okolí používat k označení člověka.
Důležitým kritériem je zde samozřejmě dobročinnost, která zahrnuje i úctu. Nechci svými slovy lidem ubližovat.
Na druhou stranu je třeba se podívat, kdo chce pro koho stanovit jazyková pravidla. Co se týče rodové příslušnosti, našel jsem průzkum WDR z února 2023, podle kterého pro dvě třetiny lidí není rodová příslušnost důležitá a více než dvě třetiny odmítají rodové formy ve spisovném jazyce a v jazyce.
Ať už si o tom myslíme cokoli, buďme láskyplní a mluvme spolu. To by mělo být vždy naším přikázáním.
Souhrn
Shrnuji:
-
V
- naší společnosti jsou vnímány zákazy a mnozí lidé mají pocit, že jich je stále více.
- Podívali jsme se na příběh, kdy učedníci trhají v sobotu na kukuřičném poli klasy a farizeové je odsuzují. Učedníci zjevně přestupují zákon, zákaz, a Ježíš se jich zastává.
- Sobota byla stvořena pro dobro člověka, a ne člověk pro sobotu. Myslete na sobotní den a přenechte ho Bohu!"\end">bible">
- Myslím, že to platí obecně: přikázání a zákazy jsou tu pro dobro člověka a ne člověk pro zákazy a přikázání. A zákazy a přikázání jsou tu pro náš prospěch.
- Pro křesťany jsou tu vlastně jen dvě přikázání :
- Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí!
- 'Miluj svého bližního jako sám sebe'.
- Při řešení domnělých zákazů je vždy moudré chovat se k sobě s láskou a úctou. To byste měli dělat v každém případě a je méně pravděpodobné, že uděláte něco špatného .