Úvod
Když se v těchto dnech podíváte na zpravodajské portály, válka na Blízkém východě zabírá hodně místa.
Určitě jste o tom slyšeli. Příznivci Hamásu napadli Izrael a stříleli do civilistů a také je unášeli.
Tito lidé také zaútočili na festival mládeže a zavraždili 260 lidí ve věku 20 až 40 let.
Šokovalo mě to a stále mě to šokuje.
Nyní se mluví o pomstě. Izraelský premiér oznámil zásah proti Hamásu. "Každý člen Hamásu je mrtvý muž."
A nyní je Gaza zcela blokována Izraelem, bez elektřiny, bez vody, bez dovozu potravin. Nevím, jak je to na egyptské hranici.
V Pásmu Gazy žijí více než dva miliony lidí a téměř polovina z nich je mladší 18 let. Rozlohou není Pásmo Gazy ani z poloviny tak velké jako Hamburk.
V roce 2005 Izrael opustil pásmo Gazy, vyklidil všechny osady a předal kontrolu nad nimi palestinským orgánům.
V roce 2006 zvítězil Hamás v parlamentních volbách na palestinských územích a po vzájemných střetech došlo k občanské válce, v níž Hamás vyhnal Fatah z pásma Gazy. Od té doby vládne Hamás v pásmu Gazy a Fatah na autonomních územích na Západním břehu Jordánu.
Z Gazy se stále bojovalo, docházelo k útokům a izraelským protiútokům.
Hamás velmi často zneužíval civilisty jako štíty, což jistě vedlo k civilním obětem při izraelských protiútocích. Kromě toho bylo mnoho surovin a zdrojů dovážených do pásma Gazy použito také k výrobě raket a stavbě tunelů. Podle Wikipedie bylo od roku 2012 na stavbu tunelů použito více než 60 000 tun betonu, který byl ve skutečnosti určen pro civilní budovy.
Mimochodem, v pásmu Gazy se od roku 2006 nekonaly žádné volby.
To bylo pár informací o tamní situaci, většinu z nich jste už asi věděli.
Jak se s tím vypořádáte? Musím se přiznat, že když to slyším, cítím opravdu agresi. Podle mého osobního názoru je Izrael jednoznačně v právu. Chápu i ty myšlenky na pomstu, které vyjadřují různí izraelští politici. Ale vůbec nezáleží na tom, co si o situaci myslím já. Jsem daleko a na situaci tam dole nemám žádný vliv.
A nemělo by být předmětem dnešní diskuse, který postup Izraelců je správný. Nemáme na to žádný vliv a my, kteří jsme daleko, bychom si neměli troufat soudit.
Podívejme se raději na svůj vlastní malý svět, ve kterém se pohybujeme a který ovlivňujeme.
Jak se s takovými myšlenkami na pomstu vyrovnáváme my osobně?
Myšlenky o pomstě v Bibli
V Bibli najdeme myšlenky na pomstu. Existuje seznam tzv. žalmů o pomstě (Žalm 35; 52; 55; 58; 59; 79; 109; 137). Některé z nich jsou namířeny proti jiným lidem, kteří žalmistovi způsobili zlo, např. žalm 35,8; NL
Některé z těchto žalmů také prosí o ochranu před nepřítelem, jiné mu takříkajíc přejí pohromu, např. Žalm 55,16; NL:
Někdy se objevují i myšlenky na pomstu obecně vůči zlým lidem (Ž 58,4-9; NL):
Tu a tam je katastrofa spojena i s vlastními chybami, např. v Žalmu 79,6-8; NL.
Touha po pomstě je zde spojena s vlastním uznáním hříchu a žádostí o odpuštění. Ve Starém zákoně byla izraelská katastrofa nezřídka ospravedlňována odvrácením se od Boha. Dnes bych si však takový soud nikdy nedovolil. Obecně řečeno, nemohu přičítat vnější neštěstí špatnému chování lidí, ať už jde o nájezd jako v Izraeli, nebo o přírodní katastrofu jako v Afghánistánu. Až jednou budeme v nebi s Bohem, pak možná zpětně některé věci pochopíme nebo poznáme, jak to všechno souviselo.
Existují také dva žalmy o pomstě, kde žalmista také přeje zlo dětem toho, kdo se dopustil zla. Nejhorší z nich je v Žalmu 137,7-9; NL:
Když něco takového čtu, otřesu se. Bohužel nebylo neobvyklé, že v takových válkách byly vražděny děti, a tehdejší Izrael také čas od času trpěl takovými věcmi. A v odvetě chce jeden po druhém, aby zažil totéž nebo ještě o něco víc.
Již starozákonní "oko za oko, zub za zub" je omezením osobní pomsty, aby člověk nepřekročil rámec toho, co utrpěl, a nespustil tak spirálu rostoucí pomsty.
Hodnocení myšlenek na pomstu
Jak se s něčím takovým vyrovnáváte?
Když si přečtete komentáře k těmto žalmům o pomstě, zjistíte, že existují různé výklady.
Někteří tvrdí, že autoři prorocky předjímají Boží soud.
Jiní píší, že taková touha po pomstě byla vhodná pro starozákonní období, ale pro nové už ne.
Jiní vykládají, že žalmista popisuje, co si hříšníci zaslouží, aniž by toužil po osobní pomstě. Toto tvrzení považuji za poněkud hloupé.
Nejpravděpodobnější se mi zdá myšlenka, že to tito autoři skutečně cítili a vyjádřili. Nejsou to návody k jednání, ale v biblických textech se znovu a znovu projevuje pravá lidská povaha a touha po pomstě je bohužel její součástí. Nicméně i tyto žalmy jsou Božím slovem, pokud věříme v inspiraci Bible Bohem. Pocity a osobnost biblických autorů jsou nicméně v textu často patrné.
Ze všech těchto výroků, z nichž některé jsou podivné, je však zřejmé, že Bůh je žádán o pomstu.
Člověk si vždycky představuje Starý zákon jako násilnický, pomstychtivý atd., ale i tehdy existovala přikázání, která ukazovala jiným směrem, např. Dt 19,17.18; NL:
To je jednoduché. Ale jak se s takovými myšlenkami vypořádat? Zde, alespoň ve v. 18, se to zdá být trochu omezeno na vlastní lidi, ale to už je dost obtížné. Vždyť bližní je přece blízko.
Vyrovnávání se s myšlenkami na pomstu
Jak se s tím nyní vypořádáme?
Rád bych se podíval na několik veršů z listu Římanům 12. Od 9. verše začínají obecné pokyny, jak žít společně v církvi. V Římanům 12,16-18 pak přichází NL:
To jsou zcela rozumná tvrzení, která jsou dobrým základem pro společný život. Těžko s tím bude někdo nesouhlasit.
Ale pak to začne být zajímavé (v. 19-21):
Zde vlastně nacházíme souvislost s již zmíněnými žalmy o pomstě, totiž že Bůh je zodpovědný za pomstu.
Pomsta a myšlenky na ni jsou zde zřejmě považovány za něco normálního, ale pokud jde o její realizaci, člověk se má držet stranou. Naopak, člověk má dokonce nepříteli nějak prospět.
Nemyslím si, že jde o naivitu vůči nepříteli, ale pokud je v nouzi, pokud má hlad a žízeň, pomozte mu.
Ve skutečnosti to vypadá docela logicky, ale nikdo není tak racionální, aby tento text jednoduše realizoval. A ani nepřítel se jistě nebude ve všech případech stydět, ale i on je lidská bytost, na které dobré věci, které zažívá, často nezůstávají bez následků.
Ani zde se doslova neříká, že se stydí, ale:
"a na jeho hlavu nasypete žhavé uhlí".
To je dobře srozumitelná představa.
To je vlastně jeden z cílů křesťanského života a nemůžeme to dělat jen tak sami. Své pocity nemůžeme ovládat jen tak, potřebujeme Ježíše Krista a změnu skrze něj, abychom skutečně dokázali vzdát se myšlenek a touhy po pomstě ve prospěch Boha a hledat dobro.
V myšlenkách na pomstu je člověk často uvězněn a nesvobodný. A když se mstíte, často vytváříte nechtěné vedlejší škody.
Naše mysl a naše zkušenosti to vědí, ale bez Ježíše Krista můžeme tyto myšlenky překonávat jen s obtížemi. K tomu samozřejmě patří naučit se odpouštět, stejně jako jsme i my zakusili odpuštění skrze Ježíše Krista. A to může být základem takového chování.
Jak tento biblický text uplatnit na politické úrovni, to nevím. V osobním životě je pro mě dost těžké ho realizovat, takže si netroufám nabízet řešení pro velké politické konflikty, zejména ne pro současné válečné scénáře.
Souhrn
Shrnuji:
- Jako úvod jsme se podívali na útok Hamásu na Izrael, který v mnohých vyvolal touhu po pomstě. Podívejme se však na oblast, kde žijeme a kde máme vliv: Jak se vypořádáme s myšlenkami na pomstu?
- Podívali jsme se na některé biblické žalmy o pomstě. Najdeme v nich myšlenky na pomstu vůči lidem, kteří vám ublížili, vůči zlým lidem obecně a také rozšířené touhy po pomstě vůči rodině těch, kdo se dopustili zla.
- Pomsta byla do těchto žalmů zařazena také jako prosba k Bohu.
- Ani podle Starého zákona není pomsta skutečným myšlením, ale je dovoleno ji vyložit na Boha.
- Bůh prohlašuje, že je sám zodpovědný za pomstu, a naším posláním je dokonce pomáhat nepříteli v nouzi.
- Nenechte se přemoci zlem, ale přemáhejte zlo dobrem!