Úvod
Co se děje? Nebo jako varianta: Eh, kámo, jak je?
Toto rčení jste již pravděpodobně někdy slyšeli.
V angličtině by se to jmenovalo "What's up" nebo podobně. Z toho pravděpodobně vychází i název aplikace "What's App".
Tento idiom původně pochází z jazyka mládí, ale jako starší člověk těžko mohu posoudit, nakolik je dnes ještě mladistvý. Idiomy se totiž neustále mění.
V 80. letech se například považovalo za mladistvé nosit baseballovou čepici obráceně. Obráceně tedy znamená s kšiltem obráceným dozadu, což je v dnešní době možná třeba upřesnit.
Možná to byla forma vzpoury nosit kšiltovku obráceně. Myslel jsem si, že období, kdy byla obrácená baseballová čepice symbolem mládí, bylo poměrně dlouhé, možná proto, že to bylo prostě příliš absurdní. Kšiltovka má chránit před sluncem, a to nedává vůbec žádný smysl, když je obráceně.
Nechci si však dělat legraci z tehdejší mládeže, ale rád bych navázal na dnešní rčení "Co je?".
Co se děje ve vašem a mém životě, co se děje v naší komunitě?
Tato otázka je zcela oprávněná. A pokud použijete "What's App", pak vás možná napadne i "What's up?".
A protože většina z nás je o něco starší, hodila by se i rozšířená verze: "Eh, kámo, jak je?"
Chtěl jsem se s vámi dnes podívat na Žalm 127 a zjistit, jestli se mi podaří zvládnout úvod ;-)
Pokud Pán ne...
Přečetl jsem první polovinu žalmu 127, 1.2; NL
Pokud Pán nic nedělá, pak nic nefunguje. Možná to zní poněkud ploše, ale něco takového musíme říkat i tady, při bohoslužbě, jinak my křesťané ztrácíme smysl své existence.
Tento žalm byl písní, kterou zpívali na pouti pravděpodobně staří a mladí společně. Melodie se bohužel již nedochovala.
A píseň napsal Šalomoun, který byl nyní někým, kdo mohl díky svému intelektu, moudrosti, bohatství a moci v zásadě uskutečnit cokoli, co chtěl, pokud to neporušovalo přírodní zákony.
Tento podle lidských měřítek téměř všemocný Šalamoun píše píseň s prohlášením, že bez Boha nic nefunguje.
Nejde o to, aby stavitelé přestali stavět nebo aby byly staženy stráže. Nejde ani o zastavení těžké práce.
Tento žalm má v Lutherově překladu nadpis:
Vše závisí na Božím požehnání.
A to ho vyjadřuje. Funguje to jen s Božím požehnáním.
V této první polovině žalmu máme tři body:
- Postavit dům
- Chránit město
- tvrdě pracovat a starat se o jídlo
Co se děje ve vašem osobním životě?
Třetí bod trochu vyčnívá, protože říká, že ti, kdo milují Boha, ho dostanou ve spánku. Je zde tedy tvrdá práce přece jen zbytečná?
Myslím, že jde o obavy. V mnoha biblických pasážích, včetně Nového zákona, najdeme, že starosti nejsou nezbytně nutné, např. Filipským 4,6; NL
Podobná pasáž se nachází v Kázání na hoře, Matouš 6,25-34; NL, kde Ježíš Kristus říká:
Zbytečná tedy není tvrdá práce, ale starosti. Samozřejmě, že se již staráme o své blízké, ale o svou existenci se v zásadě starat nemusíme, protože Bůh se stará o ty, kdo ho milují.
Tento bod považuji za poměrně snadno pochopitelný a velmi obtížně proveditelný. Prostě chceme mít všechno pod kontrolou a mít všechno pod kontrolou, ale to ve skutečnosti není možné. Proto můžeme důvěřovat pouze Bohu.
Je zajímavé, že jako příklad nádherného oděvu je zde uveden Šalomoun, který však napsal žalm 127, který nakonec říká totéž, co tento úryvek z Kázání na hoře.
Rád bych řekl pár slov o tvrdé práci. Tento pojem mi připadá poněkud obtížný. Jistě, pracovat se nesmí špatně, ale mě moje práce baví (většinou) a do práce chodím většinou rád. To bych přál všem zde přítomným.
Vraťme se však k prvním dvěma bodům.
Co se děje v komunitě?
Prvním bodem je "stavba domu".
Viděl bych to také jako obraz naší komunity.
V zásadě jsme všichni stavitelé. Naše církev je přece dům, který se neustále staví a přestavuje.
A každý z nás má potenciál a schopnosti, a pokud jimi všichni přispějeme k budování naší komunity, pak by toho mělo být hodně možné, ne? Jo, můžeme to dokázat?
Pokud však Pán nestaví dům, pak se namáháme zbytečně.
U takových veršů vždy hrozí, že budou vnímány v negativním světle. Můžete se snažit, jak chcete, ale pokud na to Bůh nemá náladu, je to k ničemu.
Tak to rozhodně není myšleno. Bůh chce budovat církev a chce nás do toho zapojit a nechat nás, abychom se na tom podíleli. S Bohem je možné tolik věcí, s Bohem je možné tolik věcí a jsem si jistý, že i s naší církví chce hodně pohnout.
A nakonec jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je požádat Boha, aby nás budoval a zapojil do tohoto procesu. To v konečném důsledku znamená modlit se za budování církve.
To by byla modlitba na několika úrovních. Na jedné straně je modlitba nutná k tomu, aby kruh vedoucích činil strategická rozhodnutí pro církev nasloucháním Bohu.
Pak je třeba se modlit za plánované aktivity, za letní festival, za městskou slavnost a za bohoslužbu při městské slavnosti, za běžné nedělní bohoslužby. I zde se modleme, aby plánovači a účastníci příslušné akce rozpoznali, jak Bůh chce toto dílo uskutečnit a jak nás do něj chce zapojit.
To platí i pro naši církev obecně a pro všechny ostatní akce a skupiny: Mládež, ženské snídaně, ženské kruhy, domácí skupiny atd.
Tento bod považuji za nejobtížněji pochopitelný ze všech tří v žalmu.
Cožpak vše, co nepřináší viditelný úspěch, nepochází od Boha?
Musíte čekat na jasné znamení, než začnete? Nebo na jasné znamení, že byste měli s něčím přestat?
Znám také všechny ty obrázky jako "Jen jedoucí auto se dá řídit" nebo když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou atd.
Pokud se vše daří, je dobře navštíveno atd., máte sklon považovat "úspěch" za potvrzení od Boha. A co děláte, když se vše nedaří?
Co brání Božímu dílu?
Hřích?
Příliš málo modliteb?
Příliš mnoho starostí? Úryvek z Kázání na hoře, který jsme četli dříve, říká, že ano:
...
Udělejte si z Božího království svou nejdůležitější starost, žijte v Boží spravedlnosti a on vám dá vše, co potřebujete.
Blokují nás obavy?
Nebo příliš malá znalost Bible?
Nebo je to hledání receptu na úspěch?
Všichni dohromady? Potřebujeme jen trpělivost?
Možná jsou i tyto otázky špatné?
Možná bychom měli klást pozitivnější otázky? Jak rozpoznáme Boží vůli a dílo? Kde chce Bůh pokračovat v budování církve?
Dnes opravdu nemám odpověď a věřím, že tato věta "Nestaví-li dům Hospodin, je práce stavitelů marná". mě bude zaměstnávat ještě dlouho, po skončení kázání.
Druhý bod: "Jestliže Hospodin nechrání město, je marné obklopovat ho strážemi." Zdá se mi to srozumitelnější.
Myslím, že město je třeba opět vnímat jako obraz církve. V minulosti byla církev vnímána jako útočiště v tom smyslu, že člověk měl své sociální kontakty hlavně v církvi a ochranu mu poskytovalo učení vedoucích a pastora. Takže se to trochu střetává s tím, že jsme světlo a sůl, a to se dnes také moc nehodí, protože pozitivní i negativní zprávy ze světa přicházejí prostřednictvím médií přímo ke každému člověku v každé domácnosti. Je to tak.
Samozřejmě, že dobré učení by mělo být předáváno také v církevních bohoslužbách, domácích skupinách atd., což poskytuje určitou ochranu, ale pokud se člověk nespoléhá na Boha a nehledá ochranu u něj, pak nic z toho není k ničemu.
Další požehnání?
Podívejme se na druhou část Žalmu 127; 3-5; NL
Děti jsou požehnáním, to mohu potvrdit.
Tyto verše však lze vztáhnout i na církev.
Požehnáním jsou také noví členové sboru.
Pokud máte vlastní děti, jistě víte, že ve vztahu s vašimi potomky může někdy dojít k neshodám, protože máte na různé věci odlišné názory.
Stejné to může být i v komunitě. Ale i tak bychom měli mít radost z naší nové generace.
Poslední verš žalmu vyjadřuje věrnost potomků rodině, tj. církvi. Obsahuje obtížnou otázku budoucnosti další generace ve sboru.
Brány byly na jedné straně hranicí města vůči vnějšímu světu, tedy místem, které bylo třeba chránit před nepřáteli. Na druhé straně byly brány místem, kde se vedly právní spory. Právě zde se rodina stavěla na obranu svých nepřátel.
Modleme se, aby se i naši potomci stali další generací církve a aby vyrostly nové děti víry.
Ještě je toho hodně před námi a vše závisí na Božím požehnání.
Souhrn
Dojdu až na konec:
- Eh, kámo, co se děje? Když používáš What's App, mysli na "Co se děje" a "Co se děje?" S Bohem se děje hodně, pak je všechno na Božím požehnání.
- Co se děje ve tvém osobním životě ? S ničím si nedělej starosti, ale za všechno se modli. Řekněte Bohu, co potřebujete, a poděkujte mu. Nám, pracovitým Němcům, to zní divně, ale je to tak.
- Když Pán nestaví dům, pak na něm stavitelé pracují zby tečně.
- Máme spoustu možností a schopností, ale bez Boha nic nefunguje . Co blokuje Boží dílo? Nebo: Jak můžeme rozpoznat, kde chce Bůh pokračovat ve stavbě? Vezměte si tuto otázku s sebou a posuňme ji.
- Modleme se za Boží ochranu, za nás osobně i za naši církevní rodinu .
- A vnímejme novou generaci jako požehnání a modleme se za ještě více nové krve.
- Vše závisí na Božím požehnání.