Úvod
Většina lidí ví, co se mi minulý měsíc stalo. Začalo to drobnými potížemi a pak jsem v létě loňského roku navštívil urologa.Po několika poměrně nepříjemných vyšetřeních mi sdělil, že potřebuji operaci prostaty.
Mužům se vyčítá, že jsou poněkud prudérní, pokud jde o návštěvu lékaře.
Ženy chodí k lékaři a muži čekají, až lékař přijde.
Já osobně chodím na pravidelné prohlídky, ale operace prostaty jsem se trochu bál. Odkládal jsem ji, protože ani mírné nepříjemné pocity nezmizely, a pak jsem se v lednu objednal na operaci a v únoru ji podstoupil.
Problémy o samotě
O některých nemocech se vám nějak nechce mluvit. V práci jsem lidem řekla jen to, že jdu na operaci, ne o jakou. Jednotlivcům, kteří se mě na to ptali, jsem to řekl. Ani v komunitě jsem to neřekl všem, ale opravdu nemá smysl o tom mlčet.
Jediným případem, kdy by tajnosti mohly mít smysl, je situace, kdy máte poněkud nepřátelského zaměstnavatele a hrozí nebezpečí, že by vaši nemoc mohl použít proti vám. Ale toho se já osobně neobávám.
Takže ve společnosti nebo mezi přáteli takové tajnůstkaření asi není moc dobré.
Například v listu Galaťanům 6,2; NEÜ se píše
K tomu ovšem musíte říci, jaká břemena nesete. Možná je slovo "břemena" příliš zbožné. V jiném překladu se píše (NL):
Je také nebezpečné, když si všechno necháte pro sebe, protože pak můžete upadnout do pasti a myslet si, že ty problémy máte jen vy a všichni ostatní jsou v pořádku. Možná se také bojíte lidí, kteří vám velmi rychle dávají dobré rady.
Pomůže vám však, když si uvědomíte, že i ostatní mají problémy a potíže. To samozřejmě platí i pro nefyzické příběhy, jako jsou deprese nebo krize. Mylná představa, že jste se svým problémem úplně sami a že ho nikdo nemůže nebo nechce pochopit, vás může opravdu srazit na kolena.
Zajímavý mi v této souvislosti připadá i verš, který následuje po tomto verši. Vezmu si spíše doslovný překlad (Galatským 6,3; ELB):
Toto "jsem něco" nebo "jsem někdo" má ve staré řečtině stejný vícenásobný význam jako v němčině. Na jedné straně znamená pouze neutrálně "něco" nebo "někdo", na druhé straně může být také použito, jako zde ve verši, pro něco zvláštního nebo někoho zvláštního.
V kontextu předchozího verše může na jedné straně znamenat: nepotřebuji pomáhat druhým s jejich břemeny, nebo nepotřebuji sdílet svá břemena s druhými. Všechno zvládnu sám.
Oba způsoby myšlení jsou samozřejmě špatné.
Co zbývá?
Pak přišla operace. Samotná operace byla rutinní, ale musel jsem si vybrat, zda chci podstoupit spinální anestezii, při níž jste uspán od zad dolů, a tím ochrnut, nebo celkovou anestezii.
Při celkové anestezii existuje malé zbytkové riziko, že se vůbec neprobudíte, a při spinální anestezii existuje malé zbytkové riziko, že zůstanete ochrnutý. Tato rizika jsou však pravděpodobně nižší než riziko autonehody cestou do nemocnice. Hledal jsem čísla, ale nic jsem nenašel.
Rozhodl jsem se pro spinální anestezii, zejména proto, že jsem pak mohl sledovat operaci, což byl zajímavý zážitek. Ochrnutí bylo také zajímavým zážitkem, zejména proto, že si nohy pamatovaly poslední polohu před anestezií jako pocit, a když pak byly v jiné poloze, stále se cítily jako na začátku ochrnutí.
Urolog mi pak vyškrábal prostatu a já jsem ho při tom sledoval na monitoru a mluvil s ním. Vysvětlil mi několik věcí a odpověděl na mé otázky. To bylo docela zajímavé. Rád bych z toho měl video, ale to by nebylo možné, protože jsem se zapomněl předem zeptat.
A pak doufáte, že po operaci bude všechno v pořádku. Bohužel jsem měl v úterý po ní komplikace, protože se mi tam dole něco uzavřelo. Opravdu to bolelo, a proto jsem osobně zavedla kategorii "nepříjemné", protože bolest je teď vyhrazena pro zážitek z tohoto dne komplikací. Manželka mě odvezla do nemocnice a pak jsem dostal na týden další katetr.
Jsem v dobré náladě, ale ještě nejsem z nejhoršího venku a rána se stále hojí.
Co když stížnosti zůstanou?
V Bibli najdeme Pavlův příklad ve 2. Korintským 12,7-9. Vždyť se jedná o to, že se člověk může stydět:
Jiné překlady píší "kůl v plotě" nebo "trýznivé utrpení". Muselo to být něco fyzického a on se toho nezbavil. Mnozí bibličtí komentátoři mají podezření na oční stížnost a vyvozují to z Galatským 6,11; NL:
To je samozřejmě možné, ale jaksi také spekulace. Pavel však byl závislý na jiných. V té době neexistovaly brýle a on musel cestovat s lidmi, kteří mu pomáhali a kteří za něj psali. Tato cesta ve stylu "všechno zvládnu sám" pro něj nebyla možná. Byl nucen pracovat v týmu.
Jsem si jist, že text s ostnem v těle popisuje Pavlovu osobní zkušenost.
Člověk samozřejmě nemusí přijímat stížnosti plošně, ale může se za ně modlit a samozřejmě také jít k lékaři a léčit se. Ale neklamme sami sebe, ne všechno Bůh uzdravuje plošně, ať už jde o neduhy způsobené nemocí, nebo také neduhy způsobené věkem. Do devadesáti let netančíme životem bez neduhů. Jsou také dny, které člověk nemá rád, jak se nápadně píše v knize Kazatel 12,1 o stáří.
Ale ať už je naše osobní situace jakákoli, měli bychom prosit Boha, abychom se s ní my osobně dokázali smířit, ať už jsou naše stížnosti jakékoli. Tak to prožíval i Pavel.
Nová síla
Člověk však nemusí zůstat jen u stížností.
K tomuto tématu mě napadla pasáž z Izajáše 40. V této kapitole je nejprve popsána Boží velikost a tento popis končí následujícím výrokem (Iz 40,28.NL):
A pak přichází zaslíbení v Izajáši 40,29-31; NL jsem si vzpomněl:
Tento text je zaslíbením pro velmi osobního člověka.
Jsem si jistý, že není míněn doslova univerzálně, protože výrok "Běžíš rychle, aniž by ses unavil" neodpovídá mé zkušenosti ze školních let, kdy jsem byl v závodech, ať už na krátké, nebo dlouhé trati, až na jeden případ vždy poslední. Vždycky jsem se při běhu dost rychle unavil a myslím, že to tak je i dnes. Jen už tolik neběhám, přece jen mám řidičák ;-) A taky jsem si užil spoustu času.
Ani my nemůžeme létat jako orli, ale přesto je tento biblický text pravdivý.
Podívejme se na něj trochu blíže. Vyčerpání a nedostatek sil může zřejmě postihnout každého, dokonce i mladé muže, kteří mohou být považováni za symbol lidské síly. Jako mladý muž jsem při hydroizolaci sklepa rozhrabával hlínu po celém domě. Dnes už bych to ve stejném rozsahu nedokázal.
Ale nemyslím si, že jde primárně o fyzickou sílu. A není to ani o tom, že byste se tlačili za hranice svých možností. Pokud jste fyzicky vyčerpaní, nebo dokonce pokud například vyhoříte, musíte se zotavit. Pak si musíte dát pauzu a také musíte udělat změny ve svém životě, abyste se stále nepřepínali.
To mi připadá samozřejmé, ale musíte si to čas od času uvědomit sami.
Jak má člověk nyní chápat tento biblický text? Samozřejmě zde hrozí nebezpečí, že se dostanete na dráhu frází ve stylu: "Stačí jen dostatečně důvěřovat Bohu, pak se všechno vyřeší a budete mít vždycky sílu". To může vést i k tomu, že vyčerpaný bude obviněn z toho, že málo věří. Tímto směrem se vydat nechceme. Už Jobovi přátelé nám ukázali, že je to špatný způsob uvažování.
Přesto je tento biblický text velmi důležitý.
Začněme tím, že ve 28. verši vidíme, že Bůh se nikdy neunaví a neunaví a že chce tuto sílu dát i unavenému a bezmocnému. Zde mě zaujalo několik bodů:
- Nejde o nepřetržitou sílu. Vždy však budou existovat fáze běhu a stání, jednání a čekání.
- Jinak by stačilo tohle všechno pochopit a uvěřit tomu jednou a člověk by měl sílu jako králíček Duracell až do konce své životní baterie.
- to souvisí s tím, co Bůh pro člověka chce. Ti, kdo čekají na Pána, získávají novou sílu.\end">bible"> Někdy musíte čekat, abyste pochopili, co Bůh chce.
- A někdy je také třeba čekat na jeho sílu.
- si také musíme znovu a znovu uvědomovat, kde stojíme Bohu v cestě svým zakořeněným myšlením .
- Již dříve jsme slyšeli, že je důležité sdílet své problémy s druhými. Pavel se musel naučit, že je kvůli své tělesné slabosti závislý na druhých li
Samozřejmě
Obraz orla může také znamenat, že Bůh nám chce dát trochu své perspektivy shůry, abychom s novou silou nepokračovali jen ve starém, ale mohli rozpoznat nové cesty a perspektivy, po kterých pak můžeme s novou silou jít.
Samozřejmě
- .
Pokud si jako osamělí bojovníci myslíme, že všechno nějak zvládneme, pak nám určitě jednou dojdou síly, protože podle Bible to není správná cesta pro křesťana
Shrnutí
Shrnuji.
- Nejprve jsme se zamysleli nad tím, že není příliš chytré nechávat si problémy a starosti pro sebe. Tak, jak si to představuje Ježíš Kristus, je nejlepší sdílet břemena a nést je navzájem. Pak se nedostanete do pasti, kdy si budete myslet, že tato břemena máte jen vy.
- Navíc jsme viděli, že je falešnou arogancí domnívat se na jedné straně, že břemena druhých se nás netýkají, a na druhé straně věřit, že do vlastních břemen druhým nic není.
- A co stížnosti, kterých se nemůžete zbavit? Pavel měl bolestivý osten v těle a my se můžeme jen dohadovat, co to bylo. Musel se však naučit, že je závislý na druhých, kteří mu pomáhají a s nimiž cestuje. Snažit se dělat všechno sám je chyba.
- Krátce jsme se podívali na to, že Bůh se nikdy neunaví a neomrzí a že tuto sílu chce také předávat dál.
- V zásadě nejde o stálou sílu, ale vždy jsou chvíle běhu a chvíle stání, chvíle jednání a chvíle čekání.
- Získávání nové síly je založeno na čekání na Boha. A někdy se čekání může protáhnout, dokud nepochopíte, co Bůh chce, a dokud vám nedá sílu.
- A také může dát novou perspektivu shůry, takže člověk lépe pochopí, kam s novou silou jít a proč.
- V neposlední řadě je třeba čas od času zpochybnit naše zakořeněné způsoby myšlení. Stejně jako se například Pavel musel naučit spoléhat na druhé a pracovat v týmu, ani my nikdy nebudeme mít dost sil na to, abychom všechno zvládli sami.