Jan Křtitel

Jan Křtitel: Kdo to byl a co nám má říci dnes? (Matouš 3)

Bohoslužba, , , Evangelická svobodná církev Leichlingen, více...

automaticky přeloženo

Úvod

Kdy jste naposledy viděli pouličního kazatele? Například někoho, kdo stojí na bedně a káže na pěší zóně. Někdo může stát na podstavci pomníku, aby byl lépe vidět, jiný tam prostě stojí s Biblí v ruce a káže z plných plic.

Nebývám často na pěší zóně, ale myslím, že jsem už dlouho neviděl pouličního kazatele.

Několik jsem jich našel na YouTube. Například v Německu existuje malá misionářská organizace, která vysílá pouliční kazatele po celém Německu, a tam jsou také videa některých kazatelů.

Zhlédl jsem několik videí a musím říct, že jsem obdivoval odvahu těchto lidí. Například na pěší zóně v Hannoveru byl někdo, kdo s Biblí v ruce a silným hlasem zřetelně kázal o Ježíši. Nepsal kolem sebe, ale mluvil hlasitě.

Prakticky nikdo se však nezastavil.

Myslím, že to bylo částečně proto, že mluvil hodně kanaánsky, a je třeba si uvědomit, že dnešní kanaánština není totéž, co my starší známe z mládí.

Kanaánština se v minulosti používala, když lidé mluvili jazykem starých biblických překladů. Například známý verš Jan 3,16 ze starého Lutherova překladu z roku 1892:

"Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna."

"Takže" je zde matoucí, "milovaný" je zbytečně matoucí gramatický tvar a "domorodý"? Byl Ježíš černoch?

A to je stále neškodný příklad. Zatím jsem toho názoru, že je lepší nepoužívat k předčítání biblických textů Bibli ve starém jazyce, protože tím se jen vytvářejí umělé překážky pro tento zbrusu nový biblický verš.

Bible je aktuální dnes a bude aktuální i zítra, ale v minulosti jsme často používali překlad, který tuto aktuálnost zpochybňoval: Vím, že je to omyl, ale můžeme lidem vyčítat, že si ho vyvodili?

Zmíněný pouliční kazatel takovou kanaánštinu nepoužíval, mluvil už dnešní němčinou.

Ve svých kázáních však velmi často předpokládal znalost Bible, která je dnes mnoha lidem velmi neznámá, např. "Jsme v tomto světle, ale nechodíme v něm, takže s ním nemáme společenství." To byl styl jeho kázání a pravděpodobně to byl jeden z důvodů, proč málokdo vydržel.

Nemyslím si, že tento Kanaánský je tak špatný jako ten starý, ale stále se míjí s většinou lidí mimo komunitu, a to jsou lidé, které chcete na pěší zóně oslovit.

Na druhou stranu je snadné kritizovat video doma před obrazovkou. Tento kazatel je venku a odvažuje se něco dělat, a to v každém případě obdivuji.

Vzpomněl jsem si na jiného pouličního kazatele. Někteří z vás si možná vzpomenou na mou a Sonjinu svatbu. Kazatel byl tehdy povoláním pedagog, ale často objížděl ulice jako pouliční kazatel.

A v Mnichově se čas od času koná konference pouličních kazatelů, žádný vtip. A našel jsem i jeho video. A lidé se na něj zastavovali. Protože byl Oktoberfest, vybral si na úvod čtyřnohý a dvounohý dobytek. Čtyřnozí přestanou pít, když mají dost, i když jim ještě zbývá voda, zatímco dvounozí pijí tak dlouho, dokud jim to nahoře nevyteče. To je jaksi úspěšný začátek.

Proč vůbec mluvím o pouličních kazatelích?

Dnes bych se s vámi rád podíval na první vystoupení pouličního kazatele v Novém zákoně, Jana Křtitele.

Četl jsem Matouše 3, 1-12; NL:

1 Přibližně v té době začal Jan Křtitel kázat na judské poušti: 2 "Čiňte pokání a obraťte se k Bohu, neboť se přiblížilo nebeské království." 3 O Janovi mluvil už Izaiáš, když hlásal: "On je hlas volající na poušti: 'Udělejte cestu příchodu Páně! Uvolněte mu cestu!" 4 Jan nosil oděv z tkané velbloudí srsti a kolem pasu kožený pás; živil se kobylkami a divokým medem. 5 Lidé z Jeruzaléma, ze všech částí Judska i z celého Jordánu se hrnuli na poušť, aby ho slyšeli kázat. 6 Když vyznávali své hříchy, křtil je v Jordánu. 7 Když však viděl, že se k němu přichází nechat pokřtít i mnoho farizeů a saduceů, utrhl se na ně. 8 A když se na ně obrátil, řekl jim: "Udělejte mu cestu!" 9 Jan mu odpověděl: "Udělejte mu cestu! "Vy hejno zmijí! Kdo vás přesvědčil, že můžete uniknout nadcházejícímu Božímu soudu? 8 Dokažte svým chováním, že jste své hříchy hodili za hlavu a obrátili se k Bohu. 9 Nestačí říkat: 'Jsme potomci Abrahamovi. Nic se nám nemůže stát." To nic nedokazuje. Kdyby Bůh chtěl, mohl by z těchto kamenů udělat Abrahamovy děti. 10 Sekera už se houpe ve vzduchu, připravená vyťat vaše kořeny, neboť každý strom, který nenese dobré ovoce, bude pokácen a hozen do ohně. 11 Já křtím vodou všechny, kdo se odvracejí od svých hříchů a obracejí se k Bohu. 12 Já křtím vodou všechny, kdo se odvracejí od svých hříchů. Brzy však přijde někdo, kdo je mnohem silnější než já - tak mocný, že nejsem hoden být ani jeho služebníkem. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 12 Svou lopatou oddělí pšenici od plev, vyčistí mlat a pšenici přivede do stodoly, ale plevy spálí ve věčném ohni."

John jako osoba

Působí tu jako klasický pouliční kazatel, skoro jako karikatura, kterou znáte z televize.

Ale kdo byl Jan? O něm toho moc nevíme.

Byl Ježíšův příbuzný (možná bratranec z druhého kolena, pokud Marie a Alžběta byly sestřenice), byl o půl roku starší než Ježíš, jeho otec byl kněz, a tak se mu pravděpodobně dostalo i vzdělání a dobrého vychování. Byl silný duchem (podle Lk 1,80), ať už to přesně znamená cokoli. Překlad "Naděje pro všechny" na tomto místě píše: "stal se mužem chápavým a moudrým", podobně se překládá "Dobrá zpráva".

Nemyslím si, že slovo "duch" zde jednoduše znamená totéž co "mysl", ale určitě to byl chytrý a chápavý člověk.

A podle Lukáše 1,15 byl také naplněn Duchem svatým už v matčině lůně. Měl tedy již tehdy tento zvláštní vztah s Bohem, který mohl získat pouze skrze Ježíšovu smrt na kříži.

Nevíme, co Jan dělal, dokud nezačal ve svých dvaceti letech kázat; možná se u svého otce vyučil knězem a studoval.

Pak se ale vydal na poušť, na poušť. Měl jen prosté oblečení a živil se kobylkami a divokým medem. Pravděpodobně si uvědomoval, jaké je jeho poslání, a v tichosti se na něj připravoval.

Kázání

Pak začal kázat. Jaké přesně bylo jeho první kázání, není z tohoto textu zcela jasné. Ale shrnutí jeho prvních kázání bylo následující:

Čiňte pokání a obraťte se k Bohu, neboť nebeské království se přiblížilo!

Jiné překlady, například Elberfelderův nebo Lutherův, píší "Čiňte pokání". To je ovšem kananejština, které už nikdo nerozumí.

Když lidé slyší slovo "pokání", představí si buď mnicha, který se bičuje, nebo pokutu. "Církev se samozřejmě zajímá jen o peníze."

Ne, pokání si nemůžete koupit, můžete to udělat pouze osobně, celým svým životem, celým svým srdcem.

Kdysi jsme měli podobné motto pro tento rok: "Čiňte pokání a věřte evangeliu."

A tato výzva k pokání je přípravou na Ježíše Krista. Rychle si uvědomíte, že pokud chcete změnit svůj život vlastními silami, narazíte na své limity. Pokud si však uvědomíte, že změna je nutná, pak jste také připraveni na odpuštění hříchů, pokání a nový život v Ježíši Kristu.

Jeho poslání

V. 3 našeho biblického textu je citát z proroka Izajáše 40,3. Rád bych přečetl úryvek z Izajáše s následujícími verši (Iz 40,3-5; NL):

3 Hlas volá: "Postavte Hospodinu cestu přes poušť. Udělejte našemu Bohu cestu přes poušť. 4 Každé údolí bude zasypáno a každá hora a pahorek srovnány. Narovnejte nerovnosti a srovnejte pahorky. 5 Tehdy se zjeví Hospodinova sláva a uvidí ji všechny národy. To je to, co Hospodin rozhodl!"

Jan se ze všech sil snažil srovnat se zemí kopce a hory, které lidem brání spatřit Boží slávu, totiž Ježíše Krista. Také údolí a příkopy mají být zasypány, aby lidem nebránily v cestě.

Možná i kanaánský jazyk nebo volba slov jsou takovou horou, která zakrývá pohled na Boží slávu. Ale na cestě k Ježíši jsou pro lidi jistě i jiné příkopy a překážky.

Janovým úkolem bylo tyto překážky překonat a pravděpodobně se mu to podařilo. Mnoho lidí k němu přišlo a naslouchalo mu.

Rozhodně neopakoval jen tuto jednu větu, ale byl řečníkem, který zaujal. Jan nestál uprostřed města jako pouliční kazatelé zmínění na začátku, ale kázal zcela venku, na poušti, na břehu Jordánu.

A lidé přicházeli, a nejen ti prostí, snadno ovlivnitelní, přicházeli lidé ze všech společenských vrstev a vyznávali své hříchy, dokonce veřejně, a pak se nechali od Jana pokřtít.

I zde je vidět, že k tomu dozrál čas. To se také píše v listu Galaťanům 4,4a; LUT

Když se však naplnil čas, poslal Bůh svého Syna.

Nastal čas a John byl průkopníkem.

Je na to dnes ještě čas? Je to otázka, která si téměř říká o to, aby byla položena.

V 2. Timoteovi 4,2; NL je to podrobně rozebráno. Pavel tam píše Timoteovi:

Hlásejte Boží slovo. Vytrvejte, ať už je doba příznivá, nebo ne. Ve vší trpělivosti a s dobrým učením lidi kárejte, kárejte a povzbuzujte!

Luther to vyjádřil o něco stručněji: "Hlásejte slovo, stůjte při něm, ať už v pravý čas nebo mimo něj."

Často ani nevíme, zda je ten správný čas.

Samozřejmě nejde jen o pouliční kázání. Náš život může být prožívaným kázáním, naše svědectví může být kázáním, aniž bychom kázali.

Srovnejme hory a naplňme údolí, aby lidé mohli přijít k Ježíši.

Musíte se odvážit něco udělat!

Rád bych k Johnově práci uvedl ještě jednu poznámku.

Odvážil se něco udělat. To jsem obdivoval i na pouličních kazatelích, jejichž slova jsem kritizoval. Ale oni se odvážili a vyšli ven a Bůh možná posílá kolem sebe lidi, kteří této volbě slov rozumí.

V dnešní době se mnoho křesťanů bojí, že budou považováni za nesvětské. Zdůrazňují, že jsou také zcela normálními lidmi.

Janovo chování jistě působilo nesvětsky už tehdy a pravděpodobně se našli i lidé, kteří se mu posmívali. Takoví určitě byli.

Možná se našli i moudří rádci, kteří Janovi radili, aby si oblékl něco slušivého, aby lidi neodradil. Možná tam byli i Janovi zbožní příbuzní, protože pocházel z kněžské rodiny, kteří se styděli za to, že jsou Janovi příbuzní.

A Johannes se samozřejmě také vydal na cestu.

Když za ním přišli farizeové a saduceové, nešetřil slovy. Uráží je jako "plemeno zmijí", v Lutherově textu se píše "plemeno zmijí". Tomu dnes nikdo nerozumí, ale zní to téměř poeticky.

Jsem si jistý, že neprovokoval neuváženě a nedělal neuvážené poznámky. Koneckonců se na své kázání dobře připravil.

Takovými výroky si musíte být velmi jistí.

A také jasně říká, že se musíte rozhodnout. Oznamuje Ježíše, který bude křtít Duchem svatým a ohněm a oddělí pšenici od plev.

Musíš se rozhodnout, v určitém okamžiku svého života se musíš rozhodnout pro Ježíše nebo proti němu a v určitém okamžiku už je pozdě, protože se už nemůžeš rozhodnout.

Jan se odvážil toto poselství hlásat veřejně a navzdory některým tvrdým slovům našel pro lidi ta správná slova, takže přišli a poslouchali. Mnozí vyznali své hříchy a nechali se pokřtít.

Souhrn

Dojdu až na konec: