Úvod
Dnes bych rád navázal na kázání z minulého týdne. Hubert mluvil o Mojžíšovi a Jozuovi a jako jakýsi závěr svého kázání přečetl text o jmenování Jozua novým vůdcem Izraele.
A já bych dnes rád na tento text navázal a zamyslel se nad ním spolu s vámi (Joz 1,1-9; NL):
Jozue jako člověk
O Jozuovi jsme toho hodně slyšeli už minulý týden.Byl Mojžíšovým služebníkem. Dnes bychom možná spíše řekli, že byl Mojžíšovým pomocníkem a učedníkem. Byl přítomen mnoha zázrakům, byl osobně přítomen mnoha Mojžíšovým setkáním s Bohem.
Jozue byl s Mojžíšem na hoře, když dostal deset přikázání (2 Moj 24,13).
Byl také jedním ze zvědů, kteří prozkoumali novou zemi, a jedním ze dvou, kteří byli přesvědčeni, že s Boží pomocí nebude problém tuto novou zemi dobýt.
A dokonce i v těžkém období putování po poušti byl vždy po Mojžíšově boku a byl přítomen všem důležitým událostem.
Dalo by se říci, že jeho dosavadní život byl intenzivním tréninkem a dobrou přípravou na jeho nový úkol jako Mojžíšova nástupce.
A právě proto ho Bůh nyní povolává (Jozue 1,1-3a; NL):
A nyní se s vámi chci podrobněji podívat na to, co Bůh slíbil a co to má společného s námi dnes.
Nová země
(Jozue 1, 3b-4)
Zde je zaslíbena nová země.
Hubert už minulou neděli řekl, že mu vojenský aspekt záboru země vadí, a já to cítím stejně. Myslím, že všichni považujeme válku za špatnou.
Události Starého zákona nám však slouží jako obraz pro dnešek a válka bohužel existovala a existuje ve všech dobách, a tak tomuto obrazu rozumíme i dnes, i když válku zásadně odmítáme.
Nová země není darem, je třeba ji dobýt. Je to dobrá země a pro její dobytí stojí za to riskovat a přinášet oběti.
A tato země poskytuje vše, co potřebujete, a ještě mnohem víc.
A nemusíte tuto zemi zcela dobýt, abyste si ji mohli užívat. I mít její části je skvělé.
Co pro nás tedy tato země Kanaán symbolizuje?
Myslím, že tento obraz můžete použít ve dvou rovinách.
První rovinou je náš křesťanský život. V konečném důsledku je to jako nová země, kterou si musíte během svého života vybojovat.
Samozřejmě je velmi krátkozraké zaměřit se pouze na "dobývání", protože to zní příliš jako osobní úspěch a práce.
Ve v. 5 textu, který jsme četli na začátku, se také píše:
Jinými slovy: Můžeš mít těžký úkol, ale já učiním všechny překážky tak malými, že je budeš moci překonat, takže už nebudou tak těžké.
Podobnou pasáž najdeme i v listu Filipanům (Flp 2, 12b.13; NL):
Nebo ve starší němčině, ale snad ještě zřetelněji (Filipským 2, 12b.13; LUT): "Všichni se těšíme na to, že se nám bude líbit:
Nejprve tedy přichází nemožný požadavek a pak zaslíbení, že Bůh nás změní tak, aby se nemožné stalo možným.
A srovnáme-li náš křesťanský život s dobýváním nové země, najdeme mnoho paralel.
Je tu odpor. Ten sahá od vnitřní tvrdohlavosti až po nepřátelství ze strany našeho okolí.
V listu Galaťanům 5,22b.23a najdeme seznam toho, v čem by měl náš život spočívat (Gal 5,22b.23a; NL):
To se nám nikdy nepodaří. Samozřejmě že ne, a proto list Galaťanům neříká, že bychom toho měli dosáhnout, ale že tyto vlastnosti jsou ovocem Ducha svatého.
Ale právě tyto vlastnosti jsou novou zemí. Náš křesťanský život by měl spočívat právě v nich a vyzařovat je.
Před několika dny jsem se zúčastnil odborné přednášky na téma "Pod palbou - úspěšné vyjednávání ve stavu nouze". Mimo jiné tam byly představeny deeskalační strategie pro obtížná jednání.
Uvědomil jsem si, že ne vždy chci deeskalaci provádět. Někdy chci také vyvolat rozruch. To je asi špatně, ale je to tak.
Nestačí se naučit, co a jak můžete ve svém životě změnit, musíte také dostat vůli a moc Ducha svatého.
A tak se můžete vypořádat i s vnějším odporem, a to prostřednictvím laskavosti, dobroty, mírnosti a sebeovládání. To neznamená, že vždy každému ustoupíte, můžete být přátelští, ale i tvrdí, ale vždy máte pozitivní postoj k bližnímu, i když se k vám chová nepřátelsky.
Existuje i další odolnost. Jak se s ním vypořádat, když se v dobré zemi setkáme s neštěstím a nemocí?
Na to je vždy těžké odpovědět, ale můžeme si být jisti, že Ježíš je vždy nablízku. Jozue také dostal od Boha příslib: "Nikdy tě neopustím ani tě nezavrhnu." Jozue se tedy může spolehnout na to, že se mu podařilo dosáhnout toho, aby se mu dostalo pomoci.
A co víc:
Nejsme sami
Jozue měl vést lid. Každý Izraelita sám by nikdy nedokázal dobýt novou zemi.
Není mi zcela jasné, jak lze tento aspekt příběhu aplikovat na naše dnešní společenství. Na jedné straně se zde každý jednotlivec může ztotožnit s Jozuem, na druhé straně lze také přirovnat celý lid k církvi. Oba přístupy mají smysl.
Pak byste mohli porovnat Jozua a jeho tým, který skutečně existoval, s vedením církve. Na druhou stranu měl Jozue jakési výlučné spojení s Bohem a dnes má každý křesťan přímou linku k Bohu skrze Ducha svatého, kterého obdržel při svém obrácení. Takže tento obraz do sebe příliš nezapadá.
V každém případě však cestujeme společně a vzájemně si pomáháme při řešení těžkostí. Ve verších po našem biblickém úryvku, v Jozue 1,12-18, je zmíněno zejména dva a půl izraelského kmene, které již byly spokojeny se svou zemí na východní straně Jordánu. Už měly, co chtěly.
Mohli si říct: máme se tu dobře, užijte si to, sami se přestěhujte do nové země. Ale neudělali to. Jozue jim dává následující pokyny, s nimiž bez výhrad souhlasí (Joz 1,14-17; NL):
Společné putování je zde mottem.
Boží slovo
(Jozue 1, 7.8; NL)
Právě zde vstupují do hry Boží zákony. Se slovem "zákon" musíte být vždy trochu opatrní. Věřím, že Boží zákony ve Starém zákoně pro nás dnes symbolizují Bibli, ale Bible není kniha zákonů, ba dokonce jen malá část Bible obsahuje zákony a přikázání.
Pokud přenesete dva verše z před chvílí na nás dnes, pak to znamená, že bychom měli s Biblí zacházet svědomitě, že bychom ji měli brát vážně, že bychom jí měli věřit. Měli bychom o ní přemýšlet a to, co v ní čteme, uvádět do života. A také to znamená poslouchat to, co nám Duch svatý z Bible objasnil.
Věřím, že budete úspěšní, pokud budete žít takový život s Biblí, ale úspěch může vypadat jinak, než si představujeme.
A ještě bych se rád zmínil o dalším aspektu Bible.
Již dříve jsem řekl, že když na nás přenáším dobývání nové země, vidím dvě roviny.
První rovinou, a pro mě tou hlavní, je život křesťana.
Druhou úrovní přenosu je pro mě dobytí Bible, pro mě jako křesťana.
Samozřejmě, že mnoho pasáží v Bibli není snadné pochopit a můžete žít životem křesťana s hesly, kdy vždy čtete pouze hesla a o Bibli víte jen málo.
Nemusíte se stát teologem nebo se učit řecky či hebrejsky, ale pravidelné čtení biblických pasáží, přemýšlení o nich a modlitba nad nimi má velký smysl. Jedině tak si tuto dobrou zemi dobudete pro sebe.
Rád bych také, aby má kázání motivovala lidi ke čtení Bible. Možná byste si mohli doma číst dál v knize Jozue a podívat se na vše, co se děje při dobývání země.
Při vzpomínce na toto biblické dobývání se mi vždy vybaví úryvek z knihy Skutků (Sk 17,10-12; NL):
V tomto úryvku máme my Němci vždy na mysli především pravdu. Ti si ověřují, zda je to pravda.
To je jistě jeden z hlavních bodů tohoto příběhu, ale nemyslím si, že představuje celou pravdu.
Naznačuje také, že pravdu musíte objevit sami. Nestačí, aby vám pravdu řekl někdo jiný, i když je důvěryhodný.
Nikdo nemá rád, když mu někdo jiný vysvětluje svět. U starších sourozenců jsem si všiml, že někteří mají tendenci vysvětlovat svět svým mladším sourozencům. Nedělají to samozřejmě všichni starší sourozenci, ale všichni to popírají.
Chtějí se sami dozvědět, sami zkoumat, sami si uvědomit a pochopit.
Nevíme, s jakou sympatií Pavel a Silas dorazili tam do Berie, ale zřejmě byli natolik důvěryhodní, že se tato počáteční jiskra mezi Židy v Berii rozhořela, takže zkoumali sami.
To je to, co bych rád viděl v naší době: vytáhnout lidi z jejich filtračních bublin, aby se inspirovali k tomu, aby se zabývali Ježíšem Kristem a Biblí a zjistili pravdu.
Slovo "závislý" mě přimělo zaváhat, protože je to metafora z drogové závislosti a v minulosti už padlo obvinění, že náboženství je opium pro lidi.
Ale nejde o zatemnění mysli, jde o její otevření, o její využití k tomu, aby zjistila, co je pravda.
Je tolik lidí, kteří se domnívají, že už všechno vědí, a jsou odmítaví. Může to být způsobeno špatnými zkušenostmi, ale může to být i útulnost komfortní zóny, může to být cokoli.
Tito Židé v Beroe opustili svou filtrační bublinu, svou komfortní zónu, a udělali si vlastní průzkum, přemýšleli sami za sebe.
A to nebylo bez rizika, protože mnozí Židé byli vůči evangeliu velmi nepřátelští.
Tato falešná zóna pohodlí může existovat i mezi křesťany. Vždycky jsem to tak vnímal, nechci se pro to hádat jako pro omluvu, nechci se zabývat jinými úhly pohledu.
Buďte silní a odvážní
Pojďme k poslednímu verši našeho úryvku (Jozue 1,9, NL):
"Buďte silní a odvážní", tento výrok zazněl v úryvku třikrát, možná jste si ho všimli.
Dokážete to vůbec přikázat?
Co vůbec znamená silný a odvážný?
V hebrejštině má slovo, které je zde použito pro "silný", také význam "opravovat", "posilovat", "držet", "uchopit", "zocelovat", "ocel" a "povzbuzovat".
"Odvážný" obsahuje významy "odvážný", "statečný", "odvážný", "posilovat", "zocelovat", "ocel". Obě slova se dokonce ve svých významech poněkud překrývají.
Protože neumím hebrejsky, nemohu zde posoudit kontext věty, ale koupil jsem si program, který mi umožňuje provádět analýzu použití slov, tj. kde je toto slovo v Bibli použito a v jakém překladu.
Kdybych teď prošel zdejšími řadami a osobně každému do očí řekl: "Buďte silní a odvážní", většina lidí by se asi zhluboka nadechla a já sám bych se cítil stejně.
Silní a odvážní můžete být jen tehdy, když k tomu máte nějaký základ, a ten je také ve verši: "Neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem s tebou, kamkoli půjdeš."
Sílu a odvahu někdy ztotožňujeme s úspěchem, ale to není totéž. Síla a odvaha spíše znamenají, že se vydáte na cestu, že začnete, že se odvážíte.
Vždycky se budeme znovu bát.
V Janově evangeliu 16,33 LUT to Ježíš Kristus potvrzuje:
Jiné překlady místo slova "strach" píší "soužení", "těžké", "tlak" a příslušné slovo překládají jako "odvaha" místo "jistota".
Dovolím si smíchat Lutherův překlad s překladem Elberfelderovým:
"Na světě se bojíte, ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět." V tomto případě se jedná o "strach".
Buďte tedy silní a odvážní a nebojte se, Ježíš je s vámi, ať jdete kamkoli.
Shrnutí
Přicházím ke konci:
- Jozue byl na svůj úkol trénován a připravován celý život.
- Bůh potvrzuje své sliby.
- Nová země jako symbol pro život křesťana: Obtížné, ale Bůh činí překážky malými. Proměňuje nás (ovoce Ducha), abychom překonali vnitřní i vnější odpor. Bůh nás nikdy neopustí a nevzdá se nás.
- Novou zemi nemusíme dobývat sami. Cestujeme společně.
- Nová země pro nás také symbolizuje dobytí Bible. Opusťme svou zónu pohodlí a nově se zabývejme Biblí a modleme se, aby totéž udělali i ostatní.
- Buďte silní a odvážní a nebojte se, protože Ježíš Kristus je s vámi, ať jdete kamkoli.