Úvod
Dnes mluvíme o Gedeonovi a o lekci, kterou se měl naučit.
Měl se naučit, že mu Bůh pomůže.
Gedeonův příběh začíná větou v 6. kapitole knihy Soudců, kterou často čteme (kapitola 6, 1a):
A to je vždycky dostalo do potíží. Bůh je obvykle vždycky vydal do rukou nepřítele, a tentokrát to byli Midjánci: (v1.b)
A tato vláda byla velmi krutá: (vv. 2-6).
Nevím, jestli jste někdy přemýšleli o tom, jestli to, co tu Bůh dělá, je správné. A není to jediný případ. Často vydal Izrael do rukou nepřítele, když se od Boha řádně odvrátili.
Proč je zde Bůh vydává do rukou Midjánců? Proč nejedná podle hesla "Dobrá, jste svobodní lidé, dělejte si, co chcete!"?
Existují zde dva možné úhly pohledu:
- Bůh je všemocný, a pokud chce, abyste se dostali do problémů, když děláte to, co se mu nelíbí, pak to tak prostě je a musíte to přijmout.
- Bůh zná zemi a život zde velmi dobře a vlastně ví, co je pro lidi dobré, proto zasahuje, když se chovají špatně, a krátkodobě to Izraeli velmi ztěžuje, aby se naučili, jak je to správné, a aby měli dlouhodobě spokojený život.
V tomto případě si tedy Izrael za své utrpení může sám. Existuje však samozřejmě mnoho jiných případů, kdy si trpící za své utrpení nemohou sami a kdy se nabízí otázka "proč". Ani jako křesťan a čtenář Bible většinou nemám odpověď na otázku, proč je na naší zemi tolik utrpení, ale vím, že Bůh je tu stále.
Žalm 23 říká: "I když jsem v údolí stínu smrti, Bůh je stále se mnou.
Nemáme zaslíbení, že budeme schopni pochopit všechna temná údolí v našem životě, nebo se jim dokonce vyhnout, ale máme zaslíbení, že Ježíš, pokud mu patříme, nás bude těmito údolími provázet.
Myslím, že to druhé je pravda. Bůh má pro všechno konkrétní plán. Jediný problém je v tom, že my Boží plán obvykle nedokážeme prohlédnout. Jednoduše nerozumíme tomu, co se kolem nás tady na zemi děje. Tu a tam nás nechá nahlédnout do zákulisí, ale většinou o tom nemáme ani tušení.
V epizodách popsaných v Bibli často vidíme začátek a konec události, a proto můžeme někdy pochopit, proč Bůh jednal právě takto a někdy proč dopustil utrpení.
Tento text popisuje, jak Bůh uplatňuje starou zásadu, že "nutnost učí modlitbě": Izrael zchudl, jeho existence je ohrožena, a tak se modlí. Ano, dokonce volají k Bohu.
Vraťme se k textu:
V.7-10;
Bůh to předpověděl: Vysvobodím vás a dám vám dobrou zemi. Když však opustíte má přikázání a odvrátíte se ode mne, čeká vás soužení.
Odvrátili se a jsou ve skutečném průšvihu.
Úryvek by mohl být špatně pochopen tak, že Bůh zde zaujímá postoj "viz ty". Někdo zhřešil a musí nést následky, a pak Bůh přijde a řekne: "Vidíš, to máš za to." To je pravda. To by zde mohlo být špatně pochopeno.
Ale takový postoj "Vidíš?" nebo podobný postoj "Já jsem ti to říkal" - častější u starších lidí - samozřejmě nepomáhá. Většinou se reaguje slovy: "Já to vím sám. Nechte mě na pokoji!" postoj.
Bůh zde zdůraznil hřích Izraele, protože si zřejmě neuvědomovali, co udělali špatně. To se později ukáže i u Gedeona. A Bůh zdůrazňuje, že drží své slovo. Je tedy důležité, aby Bůh tento hřích objasnil.
Ale tím to nekončí. Na rozdíl od lidí s postojem "viz" Bůh pomáhá.
Gedeonovo povolání
Gedeon je osloven Bohem:
V.11-13;
Na jedné straně je zde zřejmé, že Gedeon si nebyl vědom toho, že pohroma nad Izraelem byla způsobena jeho hříchem. Musíme mu zde však dát za pravdu, že byl ještě mladý. Dospělí často nejsou dost upřímní, aby svým dětem řekli, že oni - dospělí - jsou často vinni za neštěstí, které postihuje i jejich děti. Předpokládám však, že všichni přítomní, kteří mají děti, berou při rozhodování v úvahu dopady na své děti.
Gideonův hlavní problém však spočívá v tom, že už nedokáže skutečně věřit, že Bůh pomáhá. "Kde je Bůh?" ptá se zde. Odvážíme se tuto otázku položit i my? Pokud je Bůh skutečně s námi, proč se mi stalo to či ono? Kde byl, kde bylo jeho působení? K jakému závěru dojdete, když se podíváte na svůj život? Zažili jste velké Boží zázraky, nebo takové zázraky znáte jen z vyprávění a křesťanských knih? Nebo jste snad došli k závěru, podobně jako Gedeon, že se o vás Bůh nezajímá? Možná si myslíte, že nic nedělá.
Zajímavé je, co mu předtím řekl anděl:
Bohu není lhostejné, jak si Gedeon vede. Bůh se o něj zajímá a už teď naznačuje Gedeonovo budoucí povolání, totiž stát se hrdinou.
Nejinak je tomu i dnes. Kdokoli odevzdal svůj život Ježíši, tomu Ježíš slíbil, že s ním bude vždy až do konce časů (Mt 28,20). To platí také bez ohledu na to, co cítíte a co si myslíte. Stačí si vzpomenout na již zmíněná temná údolí.
Bůh nyní dává Gedeonovi všeobecné pověření:
V.14;
Bůh mu, který nemůže doopravdy uvěřit, že se o něj Bůh zajímá, dává poslání. A je to poslání nesmírně důležité. Bůh má pro něj něco připraveno.
Bůh má něco na mysli pro každého, kdo odevzdal svůj život Ježíši. Nemusí to být vždy poslání typu "Zachraň můj lid", ale každý je k něčemu v Božím království dobrý.
Věříte tomu? Gedeon tomu nevěřil.
V.15;
Já, Pane? Co mohu udělat?
Čtenář tohoto textu si přirozeně myslí, že se tento Gedeon snižuje. Je to jako v některých filmech, kde údajně ošklivá žena má ve skutečnosti jen ošklivé brýle a je nenápadně oblečená. Stejně tak Gideon už má v sobě odvahu a je stále nejistý.
Ale já - myslí si čtenář dál - opravdu nejsem příliš nadaný, abych v Božím království něčím pohnul, já - abych opět použil obraz z filmu - opravdu nejsem příliš hezký.
Ale Bůh není vázán na to, co si o sobě myslíte. Možná má pro vás připravené úkoly, o kterých možná ani nevíte.
I Gedeon je ohromen:
V.16;
Je to vůbec možné? V Žalmu 18,30 se píše: "Vždyť je to tak, jak to říkáme:
Možná také zeď mých obav, zeď mého "stejně to nezvládnu"?
Je zajímavé, že Gedeon se do svého nového úkolu nevrhá se slovy "Hurá, jdeme na to". Chce se ujistit, že Bůh je skutečně s ním: (v. 17-24a).
Gedeon žádá o znamení, aby si byl opravdu jistý, že je to Bůh, kdo ho volá.
Je to nyní malá víra ve stylu "věřím jen tomu, co vidím"? Nebo řečeno zbožně: je to změna v tom, že vidíme, a ne v tom, že věříme?
Myslím, že tento postoj, kdy si chce být jistý, že je to opravdu Bůh, kdo ho volá, je velmi pozitivní. V dějinách lidstva se vždy najdou lidé, kteří tvrdí, že jednají v Boží prospěch, a kteří pak svými činy, které bohužel nejsou v Boží prospěch, způsobí mnoho utrpení.
Měli bychom zaujmout postoj, že chceme mít jistotu, že to, co děláme, je skutečně Boží vůle.
Zjišťování Boží vůle by však nemělo spočívat především v tom, že budeme žádat o znamení. To se v Bibli nevyskytuje v každodenním životě, ale pouze v mimořádných okamžicích. A myslím si, že ve výjimečných životních okamžicích nebo před obzvlášť těžkými a dalekosáhlými rozhodnutími můžeme také Boha požádat o znamení na potvrzení.
Gedeon se řídí důsledky znamení, které dostává, a staví nejprve oltář.
Gedeonův první úkol
Poté dostává svůj první konkrétní úkol: (v. 25-27).
Gedeon začíná. Je stále poněkud omezen svým strachem, ale začíná.
Nemusíme skákat 5 metrů přes svůj stín, ale začněme s 10 cm; je to pořád lepší než neskákat vůbec.
Josef z Arimatie se pro mě stal příkladem bázlivého křesťana, který přesto jedná v rámci svých možností: (Jan 19,38)
Zřejmě měl strach, ale jednal v rámci svých možností a to, co udělal, bylo důležité a správné.
Bojíte se? Bojíte se posměchu, když něco řeknete o Ježíši? Začněte s lidmi, kteří se neposmívají. Začněte a strach se zmenší.
Gedeonův čin však vyjde najevo a on poprvé zakusí Boží pomoc: (v. 28-32).
Gedeon se bál domu svého otce (v. 27) - Baalův oltář a Ašerova modla patřily jeho otci -, proto svůj čin provedl v noci. Nyní při něm stojí jeho otec Jóaš a chrání ho. A Jóaš měl zřejmě ve městě co říci, takže mu všichni naslouchají.
Pomoc ze zcela nečekaných kruhů: To se vám na cestách po Božím království bude stávat často.
To byla Gedeonova první lekce na téma "Bůh chce a pomůže".
Gedeonovo velké poslání
V.33-35;
Nyní to začíná. Gedeon přijímá poslání a shromažďuje své vojsko.
Zůstává však nejistý:
Toto je jistě nejznámější pasáž v souvislosti s Gedeonem.
Žádá o zázračné znamení, aby si mohl být naprosto jistý.
Někdy se říká, že pokud si nejste jisti, vyložte vlnu nebo (ovčí) kůži (záleží na překladu Bible), a to znamená, že byste pak měli Boha požádat o znamení.
Rozdíl oproti předchozímu znamení spočívá v tom, že v předchozím znamení Gedeon nechal povahu znamení na Bohu.
Obecně řečeno: dej mi nějak znamením najevo, že toto je mé poslání. Znamení však musí být zároveň tak jasné, abych ho za žádných okolností nemohl špatně pochopit. To byla myšlenka první žádosti o znamení.
Nyní však tímto znamením s vlnou Gedeon toto znamení stanoví.
A to vlastně není nic jiného než házení kostkou. Také byste mohli vzít kostku a říct: šestka znamená ano a zbytek ne. A pak se modlíte: Pane, dej, ať kostka padne, jak si přeješ, a pak bum, máte Boží vůli. Pokud je nakloněná, musíte to zopakovat. A pokud máte větší víru, pak si vezmete 5 kostek a 5 šestek najednou znamená ano a zbytek ne. 5 šestek je velmi nepravděpodobných. Nebo chcete-li mít jistotu, pak požádáte Boha, abyste jedenáctkrát za sebou hodili šestku, má-li to být "ano", protože pak je šance statisticky nižší než šestka v loterii. Můžete si také vzít balíček karet a říci, že srdcové eso znamená "ano" a zbytek "ne", ale tady se začínáme cítit nesví, protože karetní hry jsou často zneužívány k věštění.
Chci tím říct, že určitě existují případy, kdy si nevíme rady a prosíme o zázrak a Bůh nám pak ve své milosti zázrak udělí. Ale IMHO by to mělo zůstat naprostou výjimkou, protože jinak by se mohlo stát, že si opravdu hodíte kostkou.
Gedeon však nyní pochoduje: (kap. 7, 1-8)
To je další lekce. My lidé si myslíme, že když budeme spolupracovat s mnoha lidmi, všechno půjde lépe, a čím více lidí se zapojí, tím lépe. Něco společně zorganizujeme, uděláme například společnou evangelizaci s jinými církvemi, a pak všechno funguje mnohem lépe.
Z textu samozřejmě nemůžeme vyvozovat, že spolupráce s větším počtem lidí je v zásadě špatná. Měli bychom se však vyhnout tomu, aby nám Bůh musel říkat:
"Tvých spolupracovníků je příliš mnoho na to, aby tvůj projekt uspěl. Neměl by ses tím chlubit: My jsme uspěli."
Následující text popisuje, jak Bůh daroval vítězství 300 Izraelcům proti 120 000 Midjáncům.
Gedeon zde zažil, že Bůh skutečně pomáhá, a poučil se.
Jsme také připraveni znovu a znovu se učit, že Bůh pomáhá?
AMEN