Úvod
Rád bych s vámi dnes hovořil o jedné zvláštní biblické knize, zejména kvůli jejímu stylu.
Obvyklé biblické texty bývají popisné nebo hlubokomyslné s hutným obsahem, takže se často chcete zamyslet nad každým veršem.
Kniha Ester se však čte jako malý román. Pokud tuto knihu ještě neznáte, budete se dnes muset smířit s tím, že vám minimálně v první polovině něco zkazím.
Zraněná pýcha
Už začátek knihy působí na jedné straně podivně mimo dobu a na druhé straně v něm poznáte některé moderní diktátory dneška.
Čtu od začátku (Ester 1,1-7; NEÜ):
1 Bylo to v době Xerxa, toho perského krále, který vládl 127 provinciím od Indie až po Núbii 2 a jehož trůn se nacházel v opevněném horním městě Súsách. 3 Ve třetím roce své vlády uspořádal hostinu pro všechna knížata a úředníky svého království. Přítomni byli také nejvyšší důstojníci perské a médské armády, vysoká šlechta a správci provincií. 4 Po celých 180 dní jim král předváděl slávu svého kralování a překypující lesk své velikosti. 5 Tehdy také pozval všechny obyvatele suského sídla, od těch nejvýznamnějších až po ty nejmenší, na hostinu. Po sedm dní slavili na náměstí mezi palácem a parkem. 6 Bílé a purpurové bavlněné závěsy byly zavěšeny bílými a červenými šňůrami na stříbrných sloupech podepřených mramorovými sloupy. Na mozaikové podlaze z různobarevných drahých mramorových kamenů a perleti byla zřízena zlatá a stříbrná odpočívadla. 7 Nápoje se podávaly ve zlatých nádobách, z nichž žádná se nepodobala té druhé. Víno z královských sklepů teklo proudem. 8 Na hostině nesmělo být žádné nucení. Král nařídil svým palácovým úředníkům, aby dělali, co si hosté přejí.
Bum, pustil to, ukázal, co v něm je. Je největší, nikdo se ho nemůže dotknout.
Ale pokračuje dál (v. 9-12):
9 V téže době uspořádala královna Vašti v královském paláci hostinu pro ženy. 10 Sedmého dne král Xerxes v náladě na víno povolal sedm eunuchů, aby mu osobně sloužili. Byli to Mehuman, Biseta, Harbona, Bigta a Abagta, Setar a Karkas. 11 Přikázal jim, aby přivedli královnu v ozdobě její koruny. Všechen lid a knížata měli obdivovat její neobyčejnou krásu. 12 Královna Vašti však odmítla výzvu uposlechnout. Tehdy se král velmi rozzlobil; vzplál v něm hněv.
Najednou se ohromný panovník stal docela citlivým. Protivenství je nepřípustné. Obrovské ego často nejde ruku v ruce s vyrovnaností. Jak jsem se již zmínil, připomíná mi to nejednoho moderního diktátora.
Ale je to ještě lepší (v. 13-21):
13 Hned poté se poradil s moudrými muži, kteří znali dějiny, neboť měl ve zvyku předkládat své záležitosti těm, kdo znali právo a spravedlnost. 14 Jeho nejbližšími důvěrníky, kteří k němu měli přístup a zaujímali v království první místo, bylo sedm knížat Persie a Médie: Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memuchan. 15 Zeptal se jich: "Co se má podle zákona udělat s královnou Vachtou? Vzepřela se rozkazu krále Xerxa, který jí byl doručen prostřednictvím eunuchů." "Jaký rozkaz?" zeptal se král. 16 Memuchan pak před králem a knížaty řekl: "Královna Washti se provinila nejen proti králi, ale i proti všem knížatům a všemu lidu ve všech provinciích království. 17 To, co provedla, se rozšíří mezi všemi ženami. Ztratí úctu ke svým mužům, až se roznese, že královna Washti odmítla uposlechnout výslovný rozkaz krále Xerxa. 18 A až se o královnině chování dozvědí naše ženy, budou to mít za zlé i nám. Bude z toho mnoho potíží a roztrpčení. 19 Pokud to král uzná za vhodné, měl by být vydán neodvolatelný královský výnos, který by byl zahrnut do zákona Peršanů a Médů, že se Washti už nikdy nesmí objevit před jeho očima. Ať král učiní královnou jinou ženu, která je rovněž hodna této důstojnosti. 20 Bude-li tento králův výnos zveřejněn po celém jeho království, ať je jakkoli veliký, všechny ženy, od nejvýznamnějších až po ty nejmenší, budou svým mužům prokazovat úctu, kterou jim dluží." 21 Návrh se zalíbil králi i knížatům. Jak Memuchan navrhl, 22 král rozeslal dopisy do všech provincií svého království, každý v písmu a jazyce příslušné země. Každý muž měl být pánem svého domu a v každé rodině se mělo mluvit jeho jazykem.
Nad tím lze jen kroutit hlavou. Jak málo sebevědomí musí "člověk" mít, když takto reaguje. Dnes to vypadá spíše zábavně, ale tehdy šlo o vážnou věc. A i dnes se setkáváme s takovým způsobem myšlení, například v Íránu, kde náboženské vedení panikaří, když si ženy sundají šátek.
Žena neuposlechne příkaz. Může být větší známka mužské slabosti, když se muž kvůli tomu zřekne své ženy?
A zdá se, že i královi rádci jsou vedeni strachem, že jim budou odporovat i jejich vlastní ženy.
Nevyhnutelné
Kapitola 2;
1 Po nějaké době králův hněv opadl. Přemýšlel o tom, co Washti udělala a jak se od něj odloučila. 2 Jeho mladí služebníci si toho všimli a navrhli mu: "Pro krále by se měly hledat krásné, nedotčené mladé dívky. 3 Král by mohl pověřit úředníky ve všech provinciích svého království, aby tyto dívky přivedli do jeho harému v Súse. Královský eunuch Hegai, který má na starosti královy ženy, si je může vzít do péče a dohlédnout na to, aby jim byly poskytnuty všechny prostředky péče o krásu. 4 Dívka, která se králi nejvíce zalíbí, by se pak měla stát královnou místo Washti." Králi se návrh zalíbil a vydal příslušné rozkazy.
Kvůli něčemu takovému jsem příznivcem demokracie a mám problémy s autoritářskými vládci. Ti si prostě mohou dělat, co chtějí. V 1. Samuelově 8,11 se píše, že už tehdy byl izraelský lid varován před králem, protože si mohl dělat, co chtěl, a směl si dělat, co chtěl. A i když autoritářští vládci nesmějí dělat všechno podle zákona, často si všechno berou pro sebe.
Pokračuje (v. 5-9):
5 V palácovém okrsku v Súsách žil židovský muž jménem Mordechaj ben-jair z Benjamínova kmene. Byl to potomek Šimeiův a Kišův. 6 Jeho předkové byli mezi těmi, které babylonský král Nabukadnezar spolu s judským králem Joachinem odvlekl do vyhnanství. 7 Mordokaj si nyní po smrti svých rodičů vzal za pěstounku dceru svého strýce. Jmenovala se Hadaša, ale říkalo se jí také Ester a byla neobyčejně krásná. 8 Když bylo královské nařízení oznámeno a do palácového okrsku v Súsách bylo přivedeno mnoho dívek, byla mezi nimi i Ester. 9 Mordochaj ji přivedl do Súz. Byla odvedena do královského paláce a dostala se do péče Hegaje, správce ženského oddělení. 9 Dívka mu padla do oka a získala si jeho přízeň. Postaral se o to, aby se okamžitě začalo s její zkrášlovací kúrou a aby dostávala tu nejlepší výživu. Dal jí k dispozici sedm vybraných služebníků z královské domácnosti a nechal ji bydlet v nejkrásnější části ženského paláce.
V žádném případě si to zde nesmíme představovat jako nějakou pohádku, kde krásný princ hledá Popelku se skleněným střevíčkem.
Král považuje ženy ve svém království za svou disponibilní masu a do svého paláce a harému si prostě nechal přivést ty nejhezčí mladé otázky. Všechno to bude pěkně zařízené, ale byla to pozlacená klec, pozlacené otroctví, jakási temnota, z níž dívky nikdy nevystoupily. Ester byla zřejmě nápadně krásná a svým vzhledem dostala zvláštní roli. Přesto neměla na výběr a musela být vládci k službám, kdykoli si to přál.
10 Ester však tajila svůj židovský původ, jak na ni zapůsobil Mordokaj. 11 Mordokaj každý den procházel před nádvořím ženského paláce, aby zjistil, jak se Ester daří a co se s ní děje.
Mordokaj měl o svou sestřenici strach. Ujal se jí, staral se o ni a miloval ji jako dceru. A pak přišli královští úředníci a poslali ji do královského harému.
A to, co se dělo, bylo samozřejmě vůči ženám dost pohrdavé (v. 12-15).
12 Když pak přišla řada na jednu z dívek, aby šla ke králi, poté, co se na to rok připravovala - tak dlouho totiž trvala její péče o krásu: šest měsíců s myrhovým olejem a šest měsíců s balzámovým olejem a dalšími pečujícími prostředky -, 13 tak když pak šla ke králi, dostala od žen vše, o co požádala. 14 Večer se odebrala do královského paláce a ráno se mladá žena vrátila do druhého ženského paláce a dostala se pod dohled královského eunucha Šašgase. Žádná z nich nesměla znovu přijít ke králi, pokud se králi obzvlášť nezavděčila a pokud ji nepovolal jménem. 15 Když přišla řada na Ester, požádala jen o to, co jí doporučil královský eunuch Hegaj. Získala si náklonnost všech, kdo ji viděli.
Ale Ester se s nevyhnutelným asi nějak smířila. Někdy se člověk musí smířit se situací, protože ji nemůže změnit, i když se mu nelíbí nebo je nespravedlivá. Něco podobného o tom najdeme v Novém zákoně, 1. Korintským 7,20.21; NGÜ.
20 Každý ať přijme okolnosti, v nichž se ocitl, když byl povolán k víře. 21 Byl jsi otrokem, když tě Bůh povolal? Nedovol, aby tě to brzdilo! Máš-li však příležitost získat svobodu, vděčně ji využij.
Jde o základní spokojenost, která spočívá v tom, že patříte Ježíši Kristu. On vás nese ve všech situacích. To však neznamená, že se musíte se vším smířit. Pokud můžete svou situaci zlepšit, proč ne?
Předpokládám, že i Ester měla svou základní spokojenost a přijala bohužel nevyhnutelnou situaci. Z harému nevystoupila.
16 Bylo to v lednu sedmého roku Xerxovy vlády, kdy byla Ester přivedena ke králi. 17 Získala si jeho přízeň, král si ji prostě oblíbil. Jeho náklonnost k ní byla větší než k jakékoli jiné mladé ženě. Nasadil jí tedy korunu a učinil ji královnou místo Vašti. 18 Pak uspořádal na Esteřinu počest velkou hostinu pro všechna svá knížata a úředníky. Provinciím poskytl slevu na daních a s královskou štědrostí rozdal dary.
Z tohoto úryvku je těžké vyvozovat vzorce chování, ale už z něj lze nabýt dojmu, že za ním stojí určitý plán.
Mordechaj
19 Když byly mladé ženy odvedeny do druhého ženského domu, zastával Mordechaj funkci na královském dvoře. 20 Jak na Ester zapůsobil, nikomu o svém židovském původu neřekla. Poslouchala ho stejně jako v době, kdy byla jeho nevlastní dcerou. 21 V té době se proti Xerxovi spikli Bigtan a Tereš, dva královští eunuchové. Veleli stráži u brány a spřádali plány na zavraždění krále. 22 Mordokaj se o tom doslechl a řekl to královně Ester, která to jeho jménem okamžitě oznámila králi. 23 Věc byla vyšetřena a shledána pravdivou. Oba eunuchové pak byli vsazeni na kůl. Událost byla zaznamenána v královské kronice.
Mordokaj mohl reagovat jinak. "Zavřel mou drahou Ester do svého harému, ať zemře." "Ať zemře," odpověděl Mordoráš. Takové myšlenky se daly pochopit. Věřím však, že Mordechaj byl spravedlivý muž, a proto tento útok ohlásil.
Nemyslím si, že je tak snadné eticky soudit. Útoky na Hitlera jsou dnes považovány za hrdinské činy, což chápu. Byl by útok na Putina také hrdinským činem? Měl by být Putin vůbec srovnáván s Hitlerem, protože by to relativizovalo jedinečnost národněsocialistických zločinů? Takové otázky dnes ráno nevyřešíme.
Oba eunuchové však pravděpodobně neměli ušlechtilé pohnutky tehdejších odbojářů, ale podle jiných překladů Bible byli prostě na krále naštvaní.
Také Mordokaj žil zcela důsledně, jak se můžeme dočíst v následujícím úryvku (Ester 3, 1-6; NEÜ):
1 O nějaký čas později povýšil král Xerxes Hamana Ben-Hammedata z Agagu do nejvyšších poct a hodností. Udělil mu hodnost nad všemi ostatními knížaty v jeho okolí. 2 Všichni úředníci na královském dvoře museli před Hamanem pokleknout a hluboce se poklonit. Takový byl králův příkaz. Mordokaj však nepoklekl, nesklonil se. 3 Ostatní úředníci se ho pak zeptali: "Proč stále přestupuješ králův příkaz?" 4 "Protože jsem Žid," odpověděl. Přesto, když ho den za dnem obtěžovali a on neodpovídal, udali ho Hamanovi. Chtěli se přesvědčit, zda mu jeho argumentace projde. 5 Haman se rozzuřil, když se dozvěděl, že Mordokaj před ním nepoklekl a nepoklonil se mu. 6 Myslel si však, že je pod jeho důstojnost mstít se jen na Mordokajovi. Proto se rozhodl vyhladit všechny Židy v celém Xerxově království. Bylo mu totiž řečeno, že Mordokaj je Žid.
Na jedné straně tu máme opět onen mužský komplex méněcennosti. Mám velké ego, proto by se mi měli všichni klanět. A když ne, tak je mé ego v ohrožení, a proto se pomstím nejen jemu, ale všem Židům.
Na druhou stranu tu máme dětinské chování ostatních úředníků: "Když my uděláme tohle, tak on to musí udělat taky." Tohle se mi nelíbí. Očernili ho. Oni osobně z toho nemají nic. Neodvažují se vzepřít příkazu k pokloně. To znamená, že ať už Mordokaj vyhoví, nebo ne, budou se klanět dál. S tímto dětinským chováním se setkáváme u mnoha dospělých i dnes. Když musím já, musí i on. Když to smí udělat on, chci to udělat také.
Nebezpečí
Nebudu to teď všechno číst.
Haman přemlouvá krále, aby Židy zničil, a král mu k tomu dává plnou moc, takže Haman připravuje zničení Židů. Stanoví datum a pošle všechny potřebné rozkazy.
Mordokaj je šokován (Ester 4, 1-3; NEÜ):
1 Když se Mordokaj dozvěděl, co se stalo, roztrhl svůj plášť, oblékl si smuteční pytel a posypal si hlavu popelem. Procházel městem a vydával hlasité, pronikavé nářky. 2 Tak došel až k bráně královského paláce, kterou se nesmělo procházet ve smutečním vaku. 3 Také mezi Židy v provinciích zavládl velký smutek, jakmile se tam královské nařízení rozneslo. Židé se postili, plakali a naříkali. Většina z nich dokonce spala v pytlovině a popelu.
Mordokaj pak vyhledá Ester a prostřednictvím služebníka se dozvídá o Hamanově plánu, ale má obavy (v. 11-17):
11 "Všichni královi služebníci a všichni jeho poddaní v provinciích znají neměnný zákon: Kdokoli přijde bez vyzvání ke králi na vnitřní dvůr, bude usmrcen, ať muž nebo žena. Jen když mu král podá zlaté žezlo, může zůstat naživu. A já jsem nebyl předvolán ke králi už třicet dní." 12 Když se Mordokaj dozvěděl o Esteriných slovech, 13 nechal si od ní odpovědět: "Nemysli si, že ty, jediná Židovka, si můžeš zachránit život jen proto, že žiješ v královském paláci. 14 Pokud totiž v tuto chvíli mlčíš, pomoc a záchrana pro Židy přijde odjinud. Ty a tvoji příbuzní však zahynete. Kdo ví, jestli jsi nebyla povýšena na královnu právě pro takovou chvíli." 15 Ester tedy nechala Mordokaje odpovědět: 16 "Jdi a svolávej všechny Židy, kteří se v Súse nacházejí. Postěte se za mě. Tři dny ve dne ani v noci nic nejezte ani nepijte. Totéž udělám se svými služebníky. A pak půjdu ke králi, i když je to proti zákonu. A jestli zahynout, tak zahynout." 17 Mordokaj tedy šel a udělal, co mu Ester přikázala.
Je vidět, že Mordokaj má velkou důvěru v Boha. Je si jistý, že pomoc přijde. Chtěl bych tuto důvěru i pro nás a pro sebe osobně.
Za tímto účelem tuší, že za Esteriným postavením u dvora stojí Boží plán. Neměli bychom se domnívat, že známe a dokážeme vysvětlit Boží plány. Někdy však přece jen trochu prosvítá, a zřejmě tomu tak je i zde.
Ester je odvážná žena a chce to risknout. Půst je zde, myslím, obrazem velmi vážné modlitební podpory. Člověk nemůže vždycky všechno zvládnout sám. Velmi těžké věci je třeba nést na mnoha ramenou.
Pomoc
1 Třetího dne si Ester oblékla královské roucho a vstoupila na vnitřní nádvoří před královským palácem. Král právě seděl na svém trůnu čelem ke vchodu. 2 Když uviděl královnu Ester stát na nádvoří, našel v ní zalíbení a podal jí zlaté žezlo, které držel v ruce. Ester přistoupila a dotkla se špičky žezla. 3 Král se jí zeptal: "Co máš, královno Ester? Jaké je tvé přání? I kdyby tě to mělo stát polovinu mého království, bude ti splněno!" "A co?" zeptala se.
Je docela vzrušující, jak to probíhá nyní, ale to by přesahovalo časový rámec. Ester nyní nepřednáší svou žádost hned, ale stále ji připravuje, aby mohla krále požádat o záchranu svého lidu. Paralelně se odehrává i zápletka s Hamanem a Mordokajem, ale jak jsem řekl, to by přesahovalo časový rámec. Pokud knihu Ester ještě neznáte, přečtěte si ji doma, abyste zjistili, jak to dopadne. A i když ji už znáte, přečtěte si ji znovu.
Odváží se, předstoupí před trůn a je přijata. V některých chvalozpěvech se také objevuje obraz "trůnu" a vlastně se mi tento obraz nelíbí, protože si "trůn" spojuji s takovými diktátorskými vládci, jako byl Xerxes.
Ale protože v době vzniku Bible byly takové formy vlády normální, a proto je tehdejší lidé znali, objevují se takové obrazy v Bibli.
Například v listu Židům 1,7-9, NET, se o andělech a Božím Synu píše následující:
7 O andělech je vskutku řečeno: "Své anděly činí bouřnými větry, své služebníky plameny ohně", 8 ale o Synu: "Bože, tvůj trůn trvá navěky. Tvé žezlo zaručuje vládu spravedlnosti. 9 Ty jsi miloval právo a nenáviděl jsi zlo. Proto tě, Bože, tvůj Bůh pomazal olejem radosti jako nikoho jiného u tebe".
A v listu Židům 4,14-16; NET jsme vyzváni, abychom před tento trůn předstoupili:
14 Protože tedy máme velikého Velekněze, který prošel celým nebem 'až k trůnu Nejvyššího' - Ježíše, Božího Syna -, držme se jeho vyznání! 15 Tento velekněz má soucit s našimi slabostmi, protože čelil stejným pokušením jako my - ale zůstal bez hříchu. 16 Předstupujme tedy s důvěrou před trůn našeho nesmírně milostivého Boha, abychom nalezli milost a milosrdenství a přijali jeho pomoc v pravý čas.
Náš Bůh není svévolný Xerxes, který k nám natahuje své žezlo z rozmaru nebo bez rozmaru. Naším "Xerxem" je Ježíš Kristus, který má soucit s našimi slabostmi a dokáže nám skutečně porozumět.
A právě proto se nemusíme bát přijít za Ježíšem Kristem se svými obavami, a to nejen tehdy, když nám hoří chýše, jako tomu bylo u Ester.
Shrnutí
Shrnuji:
- Viděli jsme, že zraněná mužská pýcha existuje již velmi dlouho a existuje dodnes. A velké ego může rychle znejistět a vyvolat přehnané reakce.
- Podívali jsme se na Esterinu situaci. Základní spokojenost se stávající, možná nevyhnutelnou situací lze prožít s Bohem. Pokud člověk může něco zlepšit, pak to samozřejmě může udělat.
- Mordechaj se zdál být slušným člověkem. A byl důsledný a pro svou víru něco riskoval.
- Ostatní úředníci na něj žárlili a očerňovali jeho jméno, věrni dětinskému heslu: Když se musíme klanět my, musí i on.
- V nebezpečí se mihne kousek Božího plánu, že Ester tam skončila právě kvůli této situaci. Po jistých obavách se zachová velmi statečně a riskuje život pro svůj lid.
- Nakonec jsme se podívali na to, jak předstoupila před trůn a jak je to také obrazem toho, jak můžeme předstoupit před Boží trůn my. Jen náš král je velekněz, který má soucit a pochopení pro naše slabosti a rozumí nám, na rozdíl od krutého vládce Xerxa.
- Jak příběh Ester pokračuje, si musíte přečíst sami ;-)