Pokora a poznání: Co vlastně vím?

Pokora, termín z minulé éry? Co to je, potřebuji ji a co vlastně umím?

Služba, , , Kreuzkirche Leichlingen, více...

automaticky přeloženo

Úvod

Před několika týdny jsem měl zajímavý telefonát. Byl to předseda sdružení, jehož jsem stále členem, a nejprve jsme hovořili o budoucnosti sdružení. Později jsme se dostali k obecnějším tématům a ukázalo se, že můj partner v hovoru se nechce nechat očkovat proti Coroně. Také si myslel, že Merkelová je hloupá, protože v roce 2015 otevřela hranice pro uprchlíky, a také byl toho názoru, že větrné turbíny budou drţet ptáky.

Během rozhovoru jsem několikrát polkl, protože tyto tři body vidím zcela jinak, což jsem také dokázal objektivně říci.

Stejně jsem ale nechtěla zůstat ve své názorové bublině a kromě toho se mi ten chlapík líbil, a tak jsme spolu telefonovali skoro hodinu.

Zpětně jsem na ten rozhovor musel myslet ještě častěji. Naše společnost se někdy zdá být rozdělená, zejména v otázkách, jako je změna klimatu, korona a žadatelé o azyl.

Zajímavé je, že podle mého pozorování se klimatický skepticismus, očkovací skepticismus a azylový skepticismus často vyskytují společně a AfD se snaží najít své voliče právě v této skupině lidí.

Nevím, zda osoba, se kterou jsem mluvil po telefonu, je sympatizantem AfD. Ale i tak je jistě možné si dobře porozumět, i když se názory liší. Nesmíte se však při tom ohýbat.

A kdybych ho znovu potkal na nějakém klubovém setkání, rád bych si s ním znovu popovídal. Jak jsem řekl, bez ohledu na některé jeho názory mi byl sympatický.

Ale když se podíváte na téma "větrná energie", například z uvedených témat, a přečtete si například článek "Větrná turbína" na Wikipedii, kde jsou popsána i rizika a problémy větrných turbín, pak docela dobře vidíte, že výraz "drcení ptáků" u větrných turbín je vlastně hloupost. Existují ojedinělé situace, kdy by větrné turbíny měly být v určitou dobu na některých místech odstaveny, protože tehdy často létají určité druhy ptáků a je zde vyšší riziko jejich nárazu.

Kanadská studie zjistila, že počet ptáků zabitých větrnými turbínami se pohybuje mezi 20 000 a 28 300, zatímco počet ptáků zabitých lidskou činností je 270 milionů, kočkami 200 milionů a srážkami se stavbami 25 milionů.

O větrné energii jsem hovořil proto, že chci objasnit, že mnoho problémů je velmi složitých a je třeba se na ně dívat velmi diferencovaně. Jednoduchá hesla jako "drtič ptáků" prostě neodpovídají skutečnosti.

Jednoduchá hesla a prohlášení pro složité problémy, to se někdy stává i křesťanům.

Jsou

Křesťané se sklonem k jednoduchým vysvětlením?

Svou roli zde hraje i termín "konspirační teorie", který se mi sice moc nelíbí, ale tak nějak zapadá do většiny výroků, které jsem slyšel od některých křesťanských známých:

Všechna tato prohlášení učinili křesťané. Nejvíc mě vždycky rozčílí důraz na to, že se člověk nemá bát: "Já se nebojím!!!".

Takže na jedné straně je strach sice špatným rádcem, ale ve skutečnosti je to něco zcela normálního. Luther to krásně píše v J 16,33b; LUT:

Ve světě se bojíte, ale buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět.

A věřím, že se s tím setkáváme stále znovu a znovu. A Ježíšova útěcha je něco, co si také musíme znovu a znovu představovat a prožívat.

Ano, jak typické jsou takové výroky pro křesťany, jak náchylní jsou křesťané ke zjednodušujícím výrokům, ke konspiračním teoriím?

Na jedné straně je tedy třeba říci, že my křesťané máme kvazi tajné poznání, např. 1 Kor 1,21; NL.

Ačkoli je svět prodchnut Boží moudrostí, nemohl ho svou moudrostí najít. Bůh použil poselství, které se zdá být nesmyslné, aby zachránil všechny, kdo mu uvěří.

Vzhledem k tomu, že my křesťané jsme v menšině, alespoň ve většině částí světa, znamená tento verš také to, že naprostá většina si myslí, že evangelium je nesmysl, a pro tuto většinu je uzavřeno.

My křesťané víme, že evangelium je pravdivé, a samozřejmě nechceme, aby zůstalo utajeno. Mnoho lidí však tajemství evangelia nechápe nebo nechce pochopit.

Jako křesťan bychom se mohli nechat svést k tomu, abychom jednoduše přijali jiná tvrzení křesťanů za pravdivá, i když by to mohl být nesmysl.

Myslím, že musíme být docela skromní. Existuje vlastně jen několik skutečně pravdivých tvrzení, za která nemůžeme couvnout:

Podle mého názoru není o mnoho jednoznačnější pravdy. Ve všech ostatních výrocích a otázkách musíme být nesmírně pokorní.

Ve skutečnosti nevíme nic. V případě tolika otázek můžeme pouze shromažďovat informace, vyměňovat si názory a pokoušet se vytvořit si názor v defenzivě a s pokorou.

Vezměme si tvrzení: Corona je neškodná. Na základě čeho se tak stalo? Většina vědců tento názor nezastává. Ale pak jsou tu velmi podivní kazatelé, kteří nějakým způsobem spojují korónu s koncem časů, a jsou také křesťané, kteří tomu věří. Nebo výroky typu, že vakcína nebyla dostatečně dlouho testována. Na univerzitě jsem studoval biologii se zaměřením na mikrobiologii jako vedlejší předmět, ale nikdy bych si nedovolil takové tvrzení, nic o tom nevím.

Další tvrzení, jako je změna genetického materiálu prostřednictvím mRNA vakcíny, už mohu posoudit jako nesmysl, alespoň po osvěžení svých pohřbených univerzitních znalostí článkem o mRNA na Wikipedii.

K některým výrokům mě už nic dalšího nenapadá. Jeden výrok jsem slyšel, i když ne od křesťana, od ženy, která křičela na svého přítele: "Nenech se očkovat od AstraZeneca, jinak budeš neplodný." A taky jsem slyšel, že to byl výrok, který jsem slyšel. Tak to už jsem se na to vykašlala.

V každodenním životě hodně věříme. Například jezdíme auty po mostech a věříme, že inženýři a stavební dělníci při stavbě nebo údržbě neudělali žádnou chybu. A přesto se v roce 2018 v italském Janově zřítil most.

Pochybovat a obávat se je v pořádku, ale s pokorou, která bere v úvahu vlastní nedostatečné znalosti.

Ale já prostě předpokládám, že většina z nás křesťanů dělá totéž. To by alespoň odpovídalo mé osobní zkušenosti.

Setkání s lidmi s odlišným myšlením

Vraťme se k rozhovoru, který jsem popsal v úvodu. Určité rozdělení ve společnosti lze již zaznamenat, zejména v tématech klimatických změn, imigrace a koruny.

Existují však i další problémy, které rozdělují. Mně osobně vadí jazyková genderizace s hvězdičkami nebo dvojtečkami. Nyní jsem si do prohlížeče nainstaloval doplněk, který genderové formulace z webových stránek filtruje. Na mobilních zařízeních to zatím nefunguje, ale většinou surfuju na počítači. Je to pro mě jednoduché řešení, ale je správné?

Měli bychom si dávat pozor, abychom neuvízli v názorových bublinách. K problémům se musíme stavět s pokorou. A přitom se musíme naučit snášet i obsahové konflikty.

Další příklad z politiky: Osobně si myslím, že změna klimatu je problém a že bychom měli přejít na obnovitelné zdroje energie ještě rychleji než dosud: Více větrných turbín, více solárních střech, více decentralizované výroby energie. Z politického hlediska bych se v tomto bodě asi dost přiblížil Zeleným. Na druhou stranu se mezi Zelenými ozývají hlasité hlasy, které chtějí zcela liberalizovat potraty. To by se mi vůbec nelíbilo. Proto bych se v zelené bublině nemohl cítit politicky dobře.

Rád bych však zachoval tento diferencovaný pohled na problematiku.

V programu AfD pravděpodobně najdete i rozumné body, ale většina bodů je pro mě nepřijatelná. AfD rozhodně volit nebudu.

Myslím si však, že je důležité vědět, proč něco považujete za dobré a proč ne, a uvědomit si své neúplné znalosti. To je pokora, ke které se v tomto kázání stále vracím.

To platí zejména tehdy, když se pustíte do výměny názorů s lidmi, kteří si myslí něco jiného, tj. když opustíte svou názorovou bublinu. Nemusíte se ohýbat, ale musíte alespoň pochopit, co si druhý člověk myslí, a v ideálním případě být schopni pochopit, jak k tomu dospěl.

Příklad z Pavlova listu 1 Korintským 9,19-21; NL

19 Pro Židy jsem se stal jedním z nich, abych je získal pro Krista. S těmi, kdo zachovávají Zákon, se chovám stejně - ačkoli nejsem pod Zákonem -, abych je získal pro Krista. 21 Když jsem s pohany, kteří nemají židovský Zákon, přizpůsobuji se jim, jak jen to jde, abych je získal pro Krista. 20 S těmi, kdo zachovávají Zákon, se chovám stejně, ačkoli nejsem pod Zákonem, abych je získal pro Krista. Přitom však nezanedbávám Boží zákon, ale řídím se zákonem, který mám od Krista. 22 Když jsem se slabými, stávám se s nimi jako slabý člověk, abych je získal pro Krista. Ano, snažím se najít společnou řeč se všemi lidmi, abych alespoň některé z nich získal pro Krista.

Na jedné straně se Pavel lidem co nejvíce přizpůsobuje. A k tomu přirozeně patří pochopení toho, co člověkem hýbe, co si myslí. Pavel se však neohýbá, zdůrazňuje, že stále patří Kristu. A neskrývá to, protože jinak by nebyl schopen nikoho získat pro Ježíše.

V tomto překladu mi tento verš připadá velmi krásně formulovaný: "najít společnou řeč", společný základ pro rozhovor. Člověk si s lidmi vyměňuje názory, bere je vážně jako osoby, aniž by zastíral odlišné názory. Tímto způsobem se buduje vztah a možná nebo snad i tito respondenti se začnou zajímat o toho Ježíše, který snad nějakým způsobem formuje náš život.

Opustit vlastní názorovou bublinu znamená také opustit vlastní komfortní zónu. To samozřejmě není snadné. Mnohem příjemnější je vyměňovat si názory s podobně smýšlejícími lidmi.

Pro vlastní další rozvoj je však pozitivní čelit jiným názorům, i když se mohou zdát poněkud hrubé. A navíc se může naskytnout příležitost nějakým způsobem nasměrovat nové lidi k Ježíši.

A co lidé, kteří myslí a dělají skutečné hlouposti?

Ježíš se setkává s lidmi, kteří jednají odsouzeníhodně.

Jako příklad mě napadá Ježíš, který dobře vycházel s celníky.

Je třeba si uvědomit, že celníci byli z velké části zkorumpovaní úředníci. Měli sloužit státu a občanům a mnozí z nich se na jejich úkor obohacovali. Ježíš samozřejmě jejich jednání neschvaloval, ale přesto s nimi měl společenství, např. v Mt 9,10; NGÜ:

10 Později byl Ježíš hostem v Matoušově domě. Přišlo mnoho celníků a dalších lidí, kteří byli považováni za hříšníky, a sdíleli s ním a jeho učedníky jídlo.

A někteří celníci změnili svůj život díky setkání s Ježíšem, Matouš se dokonce stal jedním z jeho učedníků.

Šel by dnes Ježíš například do pravicové hospody a mluvil s lidmi? Nejspíš ano.

Pravděpodobně se mu stane totéž, co v Matoušově evangeliu 11,19, kde byl Ježíš nazván přítelem celníků a hříšníků. Po rozhovoru s neonacisty by pak byl nazván přítelem pravice.

Nyní jsou taková srovnání také obtížná. Pravicového násilníka, který například zapálí azylový dům, bychom jistě považovali za "horšího" než zkorumpovaného úředníka. Pravicově smýšlející člověk, který platí daně a dodržuje zákony, ale šíří pravicová hesla, není z finančního hlediska tak špatný jako zkorumpovaný státní úředník, který se obohacuje na úkor široké veřejnosti.

Rychle si uvědomíme, že taková srovnání nikam nevedou a nemají smysl.

Před lety jsem byl na setkání regionálního sdružení Porýní a jeden z hostů tam mluvil o neonacistech. Jeden evangelický sbor kdesi v Porúří výslovně vyloučil neonacisty ze své církevní slavnosti.

Vznikla diskuse: Jak by se zachoval Ježíš?

Je to ovšem stále obtížné, zejména pokud se objeví hrozba neonacistů, což není neobvyklé. A co ostatní návštěvníci církevní slavnosti, např. lidé s cizími kořeny?

Nemyslím si, že existuje všelék, ale v každém jednotlivém případě je třeba bojovat za správné rozhodnutí. A i zde je zapotřebí jisté pokory, protože si nemůžete být jisti, zda byste v jiném prostředí nebyli otevřeni takovým myšlenkám.

Mimochodem, Ježíš byl několikrát osloven k tomuto společenství s celníky a hříšníky, např. také v Matoušově evangeliu 9,11.12; NGÜ.

11 Když to farizeové viděli, řekli učedníkům: "Jak může váš Mistr jíst s celníky a hříšníky?" 12 Ježíš to uslyšel a odpověděl: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.

Hříšníci, a my mezi ně patříme, jsou na jedné straně zodpovědní za své hříchy, ale také jsou nějakým způsobem nemocní a potřebují lékaře Ježíše.

A hříšníci také často myslí na špatné myšlenky a páchají špatné skutky. A pravicově extremistické myšlenky jsou samozřejmě také špatné myšlenky a často také produkují špatné skutky. A tito lidé také potřebují Ježíše.

Nejde mi však jen o pravicové extremisty, ale obecně o lidi s podivnými nebo možná i škodlivými myšlenkami. I s takovými lidmi se setkáme a možná dostaneme příležitost ukázat na Ježíše.

A pokud někdo z vás neví, jak to udělat, může o tuto moudrost požádat Boha. To se píše v Jakubově evangeliu 1,5.

To samozřejmě platí pro všechny rozhovory.

Souhrn

Shrnuji.