Staří a mladí

Úvod

Na začátek bych vám ráda pověděla něco o naší dovolené, ale nebojte se, nebudu vás mučit nudnými slajdy. Ti starší snad vysvětlí těm mladším, co jsou to slajdy ;-).

Byli jsme v kempu u Bodamského jezera a tentokrát jsme navštívili Seenachtsfest v Kostnici, protože tam byl skvělý ohňostroj.

Naivně jsme si chtěli prohlédnout celý festival předem, ale areál byl tak obrovský a ten den bylo takové teplo, že jsme se rozhodli raději sedět, než se procházet.

A ten večer na pódiu vystupoval Guildo Horn, a protože koncert byl v ceně vstupného na Seenachtsfest, šli jsme se na něj podívat.

Teď musíte vědět, že Guildo pracuje s prvotřídními muzikanty, ale hlavně dělá covery hitů, většinou těch, které moje generace poznala s rodiči v hitparádě ZDF.

Ale co bylo naprosto fascinující, bylo to, že staří a mladí slavili tento koncert společně. U našeho stolu například sedělo šest teenagerů, z nichž někteří tančili na lavičkách, zatímco lidé, kteří byli spíše v mém věku a starší, zpívali podle textů a v závislosti na své fyzické kondici také tančili, ale už ne na lavičkách.

Byla to oslava napříč generacemi a všichni přítomní se dobře bavili.

To mě trochu strašilo. Proč tomu tak bylo?

Podobně to funguje i v jiných oblastech. Například na fotbalových stadionech a v ledním hokeji fandí staří i mladí svému týmu společně.

Není to ale úplně stejné. Guildo Horn nějak dokázal přimět všechny přítomné bez ohledu na věk, aby slavili a bavili se.

Ve fotbale nebo podobných sportech jde spíše o společný cíl, totiž aby vlastní tým vyhrál.

Žalm 148

V Žalmu 148 můžeme najít něco srovnatelného.

Začíná veršem 1:

Aleluja! Chvalte Hospodina na nebesích! Chvalte ho na výsostech!

Pak se vyjmenovává, kdo má Boha chválit: nejprve andělé a nebeské zástupy, pak nebeská tělesa, slunce, měsíc a hvězdy.

Následuje stvoření zde na zemi, pak lidští vládci, králové a soudci.

V neposlední řadě jsme osloveni my všichni (v. 12.13):

12 mladíci i mladé ženy, staří i mladí. 13 Všichni ať chválí Hospodinovo jméno! Vždyť jen jeho jméno je veliké a jeho sláva převyšuje zemi i nebe!

Myslím, že toto je důležité poslání církve, společně chválit Boha, a k tomu samozřejmě patří i šíření Boží chvály v tomto světě. A staří i mladí by to měli dělat společně.

Mladí a staří společně: Porovnejme to s předchozími příklady.

Slavit společně jako Gildo Horn: Hodí se to jako přirovnání? Na jednu stranu ne, protože na koncertě nebyl žádný vážný cíl a jen společná zábava, což v zásadě není špatné. Chválení Boha a zvyšování Boží chvály má velmi vážné pozadí.

Ale pokud se staří a mladí společně cítí dobře, pak to není špatné a je to dobrý cíl pro církev.

Ve fotbale hraje společný cíl větší roli a každý fanoušek, mladý nebo starý, chce, aby jeho tým vyhrál. Ale i tento cíl je veden pouze zábavou, nikdy se neshodnete s fanoušky jiných týmů, ale pokud to neberete příliš vážně, zůstává pro mnoho lidí nejkrásnější zábavou na světě.

Takže ani fotbal se jako přirovnání k "Ať všichni chválí Boha, staří i mladí" příliš nehodí.

Jak se to vůbec slučuje se starými a mladými v Bibli?

Nikdo vámi nepohrdá kvůli vašemu mládí.

Je několik výroků, které mě přímo napadají. Pravděpodobně je znáte i vy.

Např. 3. Mojžíšova 19,32; NL

Cti a važ si starších lidí. Mějte úctu ke svému Bohu. Já jsem Hospodin!

Luther to překládá trochu poetičtěji:

Před šedivou hlavou povstaň a cti starce.

Elberfelder v tomto verši dokonce mluví o starci.

Samozřejmě není špatné mít úctu k sobě navzájem a také mít ještě větší úctu k životnímu výkonu starého člověka.

Jak se tato úcta prožívá?

Podívejme se na kontrast k tomu: Timoteovi.

V 1. listu Timoteovi je Timoteus ustanoven jako jakýsi Pavlův zástupce v Efezu a ten mu ještě jednou podrobně vysvětluje, co je důležité a co má církvi předat, mimo jiné také ve 3. kapitole podrobně téma "vedení".

Pak následuje zajímavá pasáž, která některé z vás možná napadla v souvislosti s tématem "staří a mladí" (1 Tim 4,11.12; NL):

11 Učte těmto věcem a trvejte na tom, aby se jim všichni učili. 12 Ať si vás nikdo neváží jen proto, že jste mladí. Buď příkladem všem věřícím v tom, co učíš, jak žiješ, v lásce, ve víře a v čistotě.

"Co mi má tenhle mladý prevít říct?", říkáte si možná. Ale kolik bylo Timoteovi vlastně let? Trochu jsem pátral, ale nenašel jsem žádné jasné zdroje. Vzpomínám si, že v nějakém kázání, které jsem kdysi dávno slyšel, kazatel tvrdil, že Timoteovi je už 40 let a že je mladý jen ve srovnání s těmi ještě staršími. Měl jsem to jen v hlavě, ale už jsem o tom nenašel žádný odkaz. Dnes mám nepříjemné podezření, že Timoteus neměl být příliš mladý, protože to jaksi není možné.

Ani s pátráním jsem se nedostal dál. Jiná stránka na netu tvrdila, že Timoteovi bylo v době jeho obrácení 16 let a od 21 let pak cestoval s Pavlem celkem 16 let. Možná mu bylo kolem třiceti let, když dostal dopis. Ale ani na této stránce nebyly uvedeny zdroje a pak jsem bádání vzdal, protože to pro otázku není důležité.

Kolik by měl být Timoteovi alespoň let, aby byl schopen vykonávat takový úkol, takovou službu? Může mu být například 25 let, nebo méně?

V 1 Timoteovi 5, 1.2;NL je něco, co se k tomuto tématu hodí:

1 Nikdy se starším člověkem nemluv hrubě, ale napomínej ho se vší úctou, jako by to byl tvůj vlastní otec. S mladšími muži mluvte, jako by to byli vaši bratři. 2 Se staršími ženami jednejte jako s vlastní matkou a s mladšími zdrženlivě, jako by to byly vaše vlastní sestry.

Chovat se k sobě se vzájemnou úctou je vždy dobré (tón dělá hudbu), ale otázkou zůstává, jaký musí být minimální věk někoho, abychom si od něj nechali něco říct?

Naposledy jsem zažil zajímavou zkušenost v práci. Zúčastnil jsem se antistresového semináře (ještě bylo volné místo) a zažil jsem něco, co jsem už dlouho profesně nezažil: lektor byl starší než já.

Běžně jsem na každém workshopu, na každém školení byla v posledních letech vždy starší než vedoucí. Téměř vždy se musím učit od mladších lidí.

Mimochodem, můj šéf je také mladší než já a celý řetězec šéfů až po vedení jsou všichni mladší než já.

Takže,

Lepší mladý než starý?

To mi moc nesedí.

V příběhu o Sodomě v 1. Mojžíšově 19,4.5; NL, kde Lot ukrývá anděly, se děje právě toto:

4 Ještě než usnuli, přišli všichni sodomští muži - mladí i staří - a obklíčili dům. 5 Křičeli: "Lote, kde jsou ti muži, kteří k tobě dnes v noci přišli? Pošli je k nám, my se na nich nasytíme!" A tak je poslali k Lotovi.

Mladí a staří se tedy mohou spojit i ve zlu.

Tak to ovšem být nemá.

Rád bych se s vámi podělil o několik dalších úvah na téma "staří a mladí".

Na mysl samozřejmě přichází poměrně známý citát, starý téměř dva a půl tisíce let, obvykle připisovaný Sokratovi:

Mladí lidé dnes milují luxus. Mají špatné způsoby, pohrdají autoritami, nemají úctu ke starším lidem a pomlouvají tam, kde by měli pracovat. Mladí lidé už nevstávají, když starší vstoupí do místnosti. Odporují rodičům, ve společnosti se ohánějí, u stolu hltají sladkosti, kříží nohy a šikanují své učitele

Slyším snad nějaké "Tak jo!"?

Ani takový učenec jako Sokrates se zřejmě nedokázal vyrovnat s tím, že doba a způsob myšlení se neustále mění.

Špatné mravy" lze chápat jako nedělání věcí stejným způsobem, protože člověk už nechápe jejich smysl.

"Pohrdání autoritou", "neúcta ke starším" a "žvanění tam, kde by se mělo pracovat" může znamenat také zpochybňování věcí, mluvení o tom, co má smysl, a ne už jen pouhé plnění pokynů bez přemýšlení.

Někteří učitelé se také cítí šikanováni, když jsou zpochybňováni. A jeden výrok je obzvlášť pokrytecký: všichni milují luxus, ať už jsou staří nebo mladí.

Jako kontrast by se samozřejmě dal hledat nějaký citát o starých, kde jsou podobná paušální obvinění.

Trochu jsem hledal, ale nejvíc se mi líbil citát amerického burzovního spekulanta Bernarda Barucha:

Být starý pro mě vždy znamená být o patnáct let starší, než jsem

Pod to se mohu podepsat.

Dalo by se pokračovat hodiny vtipnými anekdotami, ale jsme na bohoslužbě.

Jaké je naše poslání?

Naše poslání

Matouš 28,18-20; NL

18 Ježíš přišel a řekl svým učedníkům: "Byla mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 19 Jděte tedy ke všem národům a získávejte jim učedníky. Křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a 20učte je zachovávat všechna přikázání, která jsem vám dal. A já vás ujišťuji: Já jsem s vámi po všechny dny až do konce časů."

To je naše skutečné poslání.

Nyní se prosím odpoutejte od myšlenek typu: teď musím chodit od domu k domu, zpívat na pěší zóně apod. To může být případ jednotlivců, ale o to nejde. Nyní nejde o aktivitu.

Jsme společně církví, společně uctíváme, sdílíme své životy, své radosti i strasti. Snažíme se o to nejlepší z města, pokud je to v našich silách. Chceme být otevření novým lidem a chceme společně zjišťovat, co pro nás Bůh dnes chce.

Věřím, že se musíme společně zamyslet nad tím, jak chceme žít církev, nad našimi hodnotami, starými i mladými.

Jen tak můžeme naplnit toto Ježíšovo poslání. Jak máme žít církev, aby lidé byli připraveni ptát se na Ježíše? To je úkol pro mladé i staré.

A Ježíš slíbil, že bude vždy s námi, až do konce časů. A jedině tak má shromáždění smysl: být s Ježíšem Kristem.

Shrnutí

Shrnutí.

Začal jsem dvěma příklady něčeho mezigeneračního.
Společné oslavy a společné fandění
Jako křesťané máme společné poslání, jako staří i mladí, společně chválit Boha a šířit tak jeho chválu.
Potřebujeme vzájemný respekt
Staří lidé možná o něco více za své celoživotní dílo, ale mladí lidé nesmí být kvůli svému mládí v nízké úctě.
Ani mladí, ani staří nejsou "lepší"
Obojí dohromady může být dokonce špatné.
Staří a mladí si společně musí rozumět a vych
Jsme společně v církvi, společně se modlíme, sdílíme své životy, radosti i strasti
Snažíme se o to nejlepší z města, jak jen to jde. Chceme být otevření novým lidem a chceme společně zjistit, co pro nás Bůh dnes chce.